XV.Msty nic nevyřeší,spíše zkomplikují 禨

25. března 2007 v 19:50 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XV.Msty nic nevyřeší,spíše zkomplikují禨
Když se ráno vzbudím,nejdřív si musím uvědomit,kde jsem a co všechno se stalo. Otočím se,vedle mě spokojeně spí Adam,sluší mu to furt stejně. Budík,který má vedle postele na nočním stolku,ukazuje devět hodin ráno. Potichu se vykradu z postele,vypadá to tam jak po výbuchu,posbírám všechny mé věci,některé zůstaly i v koupelně,jsou ještě nasáklé vodou.Hlavně džíny,takhle v nich nemůžu jít. ,,Kruci,'' pomyslím si.Dojdu zpátky do Adamova pokoje,otevřu zásuvku a najdu si tam tepláky a volné triko. Svoje oblečení hodím do igelitky,odejdu z pokoje,seběhnu schody a zabouchnu za sebou dveře.
,,Proboha,co jsem to provedla!'' křičím na sebe uvnitř hlavy. Domů doslova doběhnu,ujistím se,že naši nejsou doma,jeli zase na chatu.Otevřu domovní dveře,za nimiž na mě vyběhne Tim. ,,Oni tě tady nechali?'' divím se. Jeho veselé štěknutí a zavrtění ocásku mi dá jasně najevo,že mu to ani trochu nevadí.Pustím ho ven na zahradu a svoje oblečení z igelitky nasypu rovnou do pračky.Dojdu se osprchovat a nalíčit.Adamovo oblečení zabalím do krabice,vezmu sebou Tima a jdu zpět k jeho domu. Nechci zvonit,prostě mu to nechám ve schránce. Moje plány však přeruší otevření domovních dveří. ,,Viky!Co to děláš?'' ozve se od nich. ,,Jen ti jdu vrátit oblečení,'' řeknu,položím mu krabici na kraj plotu a chystám se k odchodu. ,,Počkej!'' křikne za mnou a doběhne ke mně. ,,Co teď bude?'' zeptá se. ,,Adame,byl to omyl a já doufám,že to chápeš.Nekaž to prosím.'' ,,Nekaž to?Dyť TY to kazíš,'' vyčte mi, ,,teď bychom spolu mohli normálně být,kdyby si nebyla tak paličatá.'' ,,Paličatá?'' zasměji se, ,,ne,já nejsem paličatá,jen zadaná,'' řeknu a nechám ho tam stát jak přikovaného k zemi.
,,Vím,že bys Maxe nikdy nepodvedla,znám tě,'' znějí mi v hlavě Olinina slova,které mi říkala včera.Jak jsem ho jen mohla tak sprostě podvést?Zradit tak hodného,starostlivého kluka,který mě má tak rád?Který mi věří?Který mi dennodenně píše a volá,i když je několik kilometrů ode mě?Který by mě 100% nikdy nepodvedl?...A nebo to bylo právě kuli tomu všemu?Kuli tomu,že jsem si jím jistá?Že je to tak monotónní vztah?Že mě snad chození s Maxem začalo nudit? Asi mi praskne hlava,pomyslím si.Když doběhnu domu,zalezu si do postele a čtu esemesky,co mi právě Max posílá…nevydržím to a rozbrečím se jak želva.
,,Co máš?No nekecej…tys to uhrála?'' diví se Sandra. ,,Jo,'' řeknu. ,,Adél,ona ten zemák uhrála!'' ,,Jo?'' diví se ještě víc Adélka, ,,no nekecej,jak to děláš sakra?'' řekne Adélka a jde se sama přesvědčit. ,,Tak pro všechny!Zajímejte se o sebe a nechte mě bejt!'' rozčílím se. ,,No dobře,'' pípnou obě najednou. Vysvědčení hodím do tašky a jdu rovnou domů. ,,Viky!'' slyším za sebou. Zastavím se a čekám,až mě Olina doběhne. ,,Co to s tebou je?Už celý týden jseš vynervovaná,nešťastná,prostě jiná…'' řekne ještě celá udýchaná. ,,No tak to máš pravdu,že jsem jiná,'' řeknu a přidám do kroku na znamení,že chci být sama. ,,No tak Viky!'' křikne Olina a chytí mě za rameno, ,,co s tebou je?Co se stalo?'' ,,Sem potvora,to se stalo!'' začnu křičet. ,,Co to znamená?'' zeptá se vyjeveně. ,,To,že mě neznáš,to to znamená,'' řeknu a chystám se k odchodu. Olina mě však nepustí. ,,Dělej!Řekni mi co se stalo,už to nevydržím se na tebe takhle dívat,'' řekne a drží mě pevně za ruku. ,,Tak když to chceš tak vědět,tak prosím:Podvedla jsem Maxe,teď,tenhle týden!Maxe,který nám mezitím zařizoval prázdniny.Maxe,který mi mezitím psal,jak je do mě zamilovaný!!To se stalo!'' zařvu tak,až mě začne škrábat v krku.Otočím se a utíkám domu.Olina tam zůstane vyjeveně stát…
Proběhnu kuchyní tak,že mě mamka s taťkou ani nestihnou pozdravit.Zalezu do pokoje a třísknu za sebou dveřmi.Sednu si na postel a pokouším se na nic nemyslet.
,,Viky?'' otevře mamka zmateně dveře, ,,stalo se něco?'' ,,Ne,a nechte mě bejt,'' řeknu. ,,Ale Vikuš,takhle ses dlouho nechovala,máš snad špatné vysvědčení…?'' ,,Ne,můžeš si ho vzít,je na stole.Ale teď mě nech prosím být!'' řeknu.Mamka jen nechápavě kývne,vezme ze stolu kus papíru a odejde.
Po chvíli se ozve zaklepání.,,Nechte mě bejt!'' křiknu. Dotyčnému mé odmítnutí však asi ani trochu nevadilo,protože se ozve zaskřípění dveří. ,,Co tady děláš?'' zeptám se Oliny. ,,Tvoje mamka mě pustila nahoru,'' řekne a sedne si vedle mě. ,,Myslela jsem to jako proč si přišla,'' zeptám se podrážděně. ,,Nechápu tě Viky!'' řekne vyčítavě. ,,Nejsi jediná,já sebe taky ne,'' ,,Tak mi to jen vysvětli,s kým a proč si ho podvedla?'' zeptá se a upřeně na mě kouká. Já jen kmitám očima po pokoji. ,,S Martinem?'' zeptá se. ,,Ale prosim tě,s tím?'' odfrknu si. ,,No tak s kým teda?S ním si přece v pátek večer byla a od té doby jsi jako vyměněná,'' řekne zmateně. ,,Jo,to máš pravdu že byla,'' vstanu a začnu přecházet po pokoji, ,,on se ale strašlivě ožral a něco na mě začal zkoušet,byl nechutnej no a pak…'' odmlčím se. ,,Pak co?'' zajímá se Olina.,,…Pak přišel Adam,'' ,,A jé je!'' sykne Oli. ,,Já vůbec nevím co nás to popadlo,byl tam dokonce s Peroxidkou,tu však poslal do háje a dal přednost mě…prostě jsme se neovládli a skončili jsme u něho doma,'' hodím pohledem po Olině,ta však nejeví známky,co si o tom myslí. ,,A co bylo dál?'' zeptá se jen. ,,Dál?Dál nic,byla jsem tam celou noc,ráno jsem se sebrala a odešla.Řekla jsem mu jen,že to byl úlet a že doufám,že si od toho dál neslibuje,'' vysvětlím. Olina jen zaraženě sedí a poslouchá. ,,Víš co je na tom ale nejhorší?Že jsem to neudělala naschvál proti Peroxidce,jako to bylo u Martina,ale proto,že jsem to chtěla!'' řeknu a sednu si zase na postel a je mi ze sebe tak špatně div se nerozeřvu. Když se Olina dál nevyjadřuje,mám potřebu jí to dovyprávět celé.
,,Když jsem ráno přišla domů,měla jsem chuť to všechno Maxovi říct,čekal mě však hovor od něho a pár esemesek,kde mi říkal,že je do mě moc zamilovaný,jak se na mě těší a podobné esemesky jak vystřižené s časopisu,paradox,co?Takže jsem mu to neřekla.A pak mi napsal,že o tom dost přemýšlel a že chce,abychom spolu jeli někam o prázdninách,že prý jeho děda má chatu někde v jižních Čechách,'' ukončím své vyprávění. ,,No,tak to je hezký ne?'' řekne po chvíli Olina. ,,Hezký?Víš jak mi bylo?'' řeknu. ,,Jo,chtěla jsem říct od něho hezký,ty si za to můžeš sama,'' vysvětlí. ,,Já vím,sem husa.Strašně mě to mrzí.'' ,,Viky,jseš moje nejlepší kamarádka jakou jsem kdy mohla mít,takže to napůl chápu,že se to mohlo stát,ale napůl ne.Kluka jako je Max nepotkáš na každým rohu a myslím,že by sis ho měla víc vážit…'' ,,Já vím…'' skočím jí do řeči. ,,Nech mě domluvit.Takže si myslím,že bys mu o tom ani náhodou nic říkat neměla,jen bys mu tím strašlivě ublížila,stačilo,že sis tak trochu zahrála s Adamem…'' začne přecházet po pokoji stejně jako předtím já, ,,musíš dělat jako kdyby se nic nestalo,chceš s ním zůstat,nebo snad ne?'' zeptá se. ,,Jo,jasně že jo,'' ujistím ji a nepřestávám na ní nevěřícně koukat. ,,Tak jo,takže mu napiš jak se na vaše společné prázdniny moc těšíš a jak ho máš ráda a taky…'' chrlí ze sebe. ,,Oli?'' skočím jí do řeči. ,,Ano?'' zastaví se. ,,Děkuju!'' řeknu a vrhnu se jí kolem krku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama