XIII. Není nám přáno 祿

24. března 2007 v 12:49 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XIII. Není nám přáno祿
Do pátku jde vše jako vždy,dopoledne škola a odpoledne Olina.Martinovi se ve škole vyhýbám a o Tině jsem slyšela,že ani nepřišla do školy-můj plán vyšel,aspoň je od ní na chvíli klid.Ach jo,připadá mi to,jako kdybych se vrátila o pár let dozadu,kdy jsme s Ninou byly dennodenně na kordy.Dnes je však pátek a rok 2007,všechno tak,jak má být.
Když vyjdu ze školy,čeká mě milé překvapení.O roh zdi je před školou opřený Max.
,,No ahoj,kde se tu bereš?'' zeptám se ho s údivem. ,,Ahoj Viky,dneska nás pustily z praxe dřív,'' usměje se a letmo mě políbí. ,,Tak to je skvělí,'' oznámím mu. ,,No,ale mam i špatnou zprávu,'' řekne,když pomalu vyjdeme směrem ke mně domů.Nemám zájem o to,aby od někoho zaslechl středeční scénku,proto ho trochu popoháním. ,,Máme jet na exkurzi do Brna,'' pokračuje ,,a je to na čtrnáct dní.Na dalších čtrnáct dní,'' informuje mě. ,,No skvělí,takže se skoro měsíc neuvidíme,super!'' řeknu hořce, ,,shrneme si to jo?Takže příští čtrnáct dní ty jedeš do Brna a ten další týden začínají prázdniny,což znamená,že pojedu na Krétu,z čehož plyne,že se dalších čtrnáct dní,neuvidíme.To jsou dohromady čtyři týdny!'' ,,Viky,promiň.Já za to ale nemůžu,'' brání se. ,,Neříkám že za to můžeš,jen mě to štve!'' řeknu ,,A musíš tam jet?'' zeptám se ho,když vejdeme do parku.Je už teplo,prázdniny jsou před námi,ale přesto neskáčeme do vzduchu,proč taky jo,že? ,,Musím,je to ohromná příležitost,'' řekne zamyšleně. ,,No skvělí.Tak si hlavně musíme užít tento víkend,'' pokusím se o úsměv. ,,No jasně,už jsem na dnešek koupil lístky do kina,'' řekne a obejme mě kolem ramen. ,,Už zase kino?'' zeptám se,asi poněkud sklíčeně. ,,Zase?Tobě nic není dobrý!'' informuje mě. ,,Ne,jen nechci víkend co víkend trávit jen v kině.Co takhle kdybychom jeli třeba do Plzně,nebo do Liberce!Tam mají prý skvělí aquapark,'' navrhnu. ,,No a co bych měl jako teď udělat s těma lístkama?Vyhodit je do koše?Nemam tak zazobaný rodiče jako někdo,abych mohl vyhazovat prachy do vzduchu,'' napruží se. ,,Neříkal si do koše?'' zeptám se ho s patřičnou ironií v hlase.
Naštvaně si odfrkne,otočím se a chystám se k odchodu. ,,Takže co?'' volá za mnou. ,,Ty si to snad nepamatuješ?Přeci jako každý víkend:V půl osmé u mě,'' odseknu a nechám ho tam stát jak tvrdé Y.
Domu přijdu ani nevím jak,cestu jsem prostě jednoduše nevnímala a nohy nezklamaly,dorazily domů!
Večer,přesně v půl osmé se rozezvučí zvonek.Nevěnuji tomu moc pozornost a v klidu se domaluji.Pak houknu na tátu,že jdu ven (mamka se zase někde po práci zdržela s kamarádkami) a pozdravím Maxe.
,,Ahoj!Promiň mi,že jsem odpoledne tak vyjel,'' řekne,sotva za sebou stihnu zaklapnout dveře. ,,Nemusíš se mi furt za něco omlouvat,můžeme za to oba a už to dneska nechci rozebírat,ok?'' navrhnu. ,,Ok,'' odpoví Max a políbí mě-asi na usmířenou.
Film je skvělí a my se bavíme,asi jsem si zbytečně stěžovala,pomyslím si.Domu se vracím ve skvělé náladě,na zítřek mě Max pozval k nim domů,jen co mi to oznámil jsem se zděsila,ale naštěstí mě uklidnil tím,že jeho rodiče ani sourozenci nebudou doma,což se moc nestává,takže jsem souhlasila.
Jen co otevřu domovní dveře,běží mi naproti taťka. ,,Viky!Proboha,nevíš kde je mamka?Až do teď se nevrátila,'' hrozí se. ,,Ahoj taťko,'' líbnu ho na tvář. ,,To netuším,ale asi se s babincem někde zdržely ne?'' řeknu a začnu obírat kuře,co jsme měli k obědu. v,,Asi máš pravdu,ale přece jen,co když se jí něco stalo?'' stará se. ,,Určitě ne,neboj,za chvíli se určitě vrátí,'' ujistím ho s plnou pusou. ,,Asi máš pravdu,'' řekne. ,,A vezmi si na to aspoň vidličku,'' napomene mě a vrátí se do obýváku,kde sleduje v televizi ,Politické harašení'.Já dozobu kuře a jdu do svého pokoje,když se asi v jednu po půlnoci ukládám ke spánku,slyším bouchnutí dveří,čímž se ujistím,že mamka dorazila…
,,Viky!Viky!No tak stávej,'' slyším z velké dálky povědomí hlas. ,,Chmmm,'' zamručím a otočím se na druhý bok. ,,No tak,za chvíli budeme obědvat,'' řekne mamka. ,,Už?Kolik je?'' zeptám se vyjeveně. ,,Půl dvanáctý,'' řekne mamka a začne mi z pokoje shromažďovat špinavé nádobí. ,,Můžeš mi pomoct udělat salát,'' řekne. ,,Jo,jasně,'' ujistím jí a začnu se hrabat z postele. ,,A kde si včera tak dlouho byla?Taťka si dělal starosti,'' řeknu a natáhnu přes sebe triko,na nohy tepláky a vlasy si dám do culíku. ,,No,byla jsem s kamarádkami a nějak jsme to protáhly,'' řekne,pobere co zvládne,nejsem totiž typ člověka,co po sobě uklízí špinavé nádobí z pokoje,tento zlozvyk mě naši nějak nezvládli odnaučit a sejde dolů do kuchyně.Já si zatím zajdu do koupelny,kde si dám sprchu a vyčistím si zuby.Pak vezmu zbytek nádobí a sejdu do kuchyně.
Taťka zrovna vtipkuje na téma politici a vypráví mamce co včera Bubílková napovídala a o co mamka večer přišla. ,,Ahoj taťko,'' pozdravím ho a cpu nádobí do myčky. ,,Tak šípková Růženka se přeci jen probudila i bez princova polibku,'' žertuje. ,,Tím si nemůžeš být tak jistý tati,'' vypláznu na něj jazyk. ,,Co je s Timem?'' všimnu si pejsánka krčícího se v pelíšku. ,,Nevím,asi mu není dobře,'' řekne mamka.Dojdu k němu a podrbu ho za ušima. ,,Viky,nakrájej rajčata a papriky na ten salát,'' přikáže mi mamka. ,,Jo jo,už jdu na to,'' odpovím a začnu mýt zeleninu ve dřezu,v čemž mě vyruší zazvonění mobilu. ,,Je to jen SMS,nemusíš pro to doufám jít,'' upozorní mě mamka. ,,Taky že se tam nehrnu,'' řeknu jí a v klidu zeleninu domyji,pak nakrájím a pomůžu mamce i se zálivkou.
,,Oběěěědd!!'' volám na celý barák. ,,Nemusíš se tak namáhat,'' řekne mamka. ,,Taťka je tady a Niky není doma,'' ujistí mě a zachrání moje hlasivky před uhynutím. ,,Jak to?A kde teda je?'' divím se. ,,Nevím,prý u Pavlíny,ale myslím že má kluka.,'' řekne a začne nandávat na talíře. ,,Jo?A ty si ho už viděla?'' zeptám se a dělám jako by nic. ,,Ne,ale je jí šestnáct,má na to věk ne?'' řekne. ,,Jo,to jo,'' ujistím jí. ,,Ale stejně by sis asi měla zjistit s kým se stýká,'' poradím jí a jdu odnést talíře ke stolu. ,,No,jestli nebude provádět to samé jako ty v jejím věku,tak je mi to jedno,'' zavolá na mě ještě mamka.Dál toto téma už nepitvám.Oběd je vynikající,máme lazáně,které přímo miluji.
,,Jo,já dneska jdu k Maxovi,'' oznámím jim po chvilce. ,,Cože?'' ustrnou oba současně. ,,Jako domů?Tobě už vážně schází rozptýlení,že?'' směje se taťka. ,,No,to možná trochu jo,ale já věřím,že Maxova matka bude příjemnější…a navíc tam Maxovi rodiče ani nebudou,'' ujistím je a sklidím ze stolu nádobí. ,,Ahá,'' zachichotá se taťka. ,,A co tam budete dělat?'' zeptá se ještě a vidím jak mu cukají koutky.,,No co asi,dívat se na Medvídka Pů,'' ujistím ho stroze. ,,No,to by jsme mohly dělat to samé,co mamko?'' zeptá se taťka až všichni tři vyprskneme. ,,No,to si dělejte co chcete,'' dám jim požehnání,vezmu si mobil a zalezu si do pokoje.
Když otevřu esemesku od Maxe,čtu:
Ahoj láskoJMoc moc se mi po tobě stýská.
Už se Tě celé nemůžu dočkat.
Pak se dlouho neuvidíme,takže si to musíme náležitě užít;)
Přijď ke mně kolem čtvrté,budu Tě čekat.Max
Vím co po mě čeká a já to samé čekám od něj.Celou mě totiž ještě neměl…
Když se začnu připravovat,nejdřív si udělám pedikúru a manikúru,pak si zajdu umýt vlasy,které si pak vyfoukám,aby měli velký objem.U skříně mi to však trvá déle.Vybírám si sukni,když v tom se do pokoje přiřítí mamka. ,,Viky!Rychle!Pojď dolu,'' vyhrkne na mě mamka,popadne mě za ruku a vláčí dolů ze schodů. ,,Co se proboha děje?'' ptám se vyděšeně. ,,Timovi se přitížilo!'' řekne celá bílá. ,,Začal zvracet a myslím že si vyzvrací celej žaludek,'' to už však dojdeme do jídelny,kde se ta celá katastrofa děje. ,,Proboha!'' vyjeknu při pohledu na Tima,kterému se z tlamy linou proudy zvratek. ,,Musíme ho ihned odvézt na veterinu!!'' řeknu. ,,Kde je taťka?'' zeptám se vyděšeně. ,,Jel na tenis,'' řekne mamka a vypadá,jako kdyby se měla složit. Tak mu zavolej,já zatím Tima dostanu do auta!'' řeknu a hned začnu jednat.Popadnu Tima,což není zase tak lehký,a pajdám si to kuchyní do garáže.Přes zadní sedačku hodím igelit a položím ho na něj. ,,Mami!!Pojď!'' volám na ní. ,,Dobrý,taťka přijede až tam,'' oznámí mi při v běhu do garáže…Počkej,to chceš jet takhle?'' zeptá se mě a já si uvědomím,že mám na sobě pouze podprsenku a kalhotky.,,Sakra,'' prokleji ještě slušně a vyběhnu nahoru do pokoje,kde popadnu první kalhoty,triko a ještě si stihnu vzít mobil.Dole nasednu do auta a už si to šineme směr veterina.
Když tam dojedeme,taťka už je na místě,mrštně popadne Tima a jde s ním dovnitř.My s mamkou běžíme za ním.
Jen co doktor uvidí Tima a jeho zvracící mánii,ihned si ho vezme k sobě. ,,Vy jste majitelé toho psa?'' zeptá se. ,,Ano,'' ujistí ho taťka. ,,Sežral něco co neměl?'' ptá se doktor. ,,Ne,myslím že ne,'' zamyslí se taťka. ,,A co žral poslední dny?'' zajímá se doktor a připravuje si své nádobíčko. ,,No jako každý den,granule,maso,možná nějakou tu psí tyčinku,'' řekne taťka. ,,A nic jiného neměl?Něco venku,nebo nějaké lidské jídlo?'' zeptá se doktor. ,,Ne,'' odpoví taťka. ,,Vlastně jo!'' vložím se do toho. ,,Včera sežral celé balení piškotů s jablkovým jogurtem…'' uvědomím si. ,,A nebyl ten jogurt prošlý?'' zeptá se doktor. ,,Nevím,nedívala jsem se,'' řeknu a v duchu si nadávám. ,,Ale vypadal v pořádku,'' ještě doplním. ,,Dobře,tak teď mě omluvte,jdu se na něj podívat,'' řekne a vyprovodí nás z ordinace.Smutně si kecnu na lavici.Jestli se mu něco stane,do smrti si to neodpustím. ,,Můžu za to já,neměla jsem mu to dávat,'' řeknu. ,,Ale ne,to by nikoho ani nenapadlo,že by mu z toho něco mohlo být,'' utěšuje mě taťka a obejme mě i mamku kolem ramen.
Je to náš čtyřnohý člen rodiny,máme ho všichni moc rádi.Nějakou dobu tam jen sedíme a čekáme,minuty utíkají jako hodiny. Ségře ani nevoláme,mamka jí nechce znepokojovat,dokud ještě nic nevíme.
,,Viky,neměla jsi jít náhodou k Maxovi?'' zeptá se po chvíli mamka. ,,No jo,musím mu napsat,že nemůžu.'' ,,Ale dyť můžeš,nekažte si večer,'' řekne mamka. ,,Jo,my ti pak s maminkou napíšeme,jak to dopadlo,'' přidá se taťka. ,,Ne,zruším to,'' oznámím jim,vezmu mobil a vysmolím mu esemesku,na víc nemám sílu.Když mi po chvíli volá,típnu mu to a vypnu si mobil.Vím,že si to nezaslouží,ale nemám mu náladu vysvětlovat,proč ruším poslední rande tohoto a možná i příštího měsíce.
Po pár minutách vyjde s ordinace doktor.Přistoupí k taťkovi a odkašle si. ,,Tak jsme ho vyšetřily a udělali výplach žaludku.Operace není nutná.'' Když tohle dořekne,ze srdce mi spadne tunový kámen. ,,Takže bude v pořádku?'' zeptá se taťka. ,,Ano,dáme vám nějaké prášky na zklidnění žaludku,ale pro příště se radši vyvarujte dávat mu podobné věci.Je velká pravděpodobnost,že ty jablka v jogurtu byly zkažené,mohlo to však způsobit i něco jiného.To už nezjistíme,'' řekne doktor, ,,teď si ho však už můžete vzít.Sestra vám dá léky.'' ,,Děkujeme moc,pane doktore,'' řekne mamka.
Když dorazíme domů,všichni v podivné náladě,zalezu si do pokoje a pustím si na plný pecky své oblíbené CD.Lehnu si a jen tak přemýšlím…
,,Viky,stávej!'' Otevřu oči a nade mnou se sklání mamka. ,,Co je?'' zeptám se rozespale. ,,Už je deset,chceš jet s námi na nákup?'' zeptá se. ,,Cože?Deset?'' vyděsím se. No jo,budík opravdu ukazuje deset.Večer jsem musela usnout,jen co jsem přišla domu. ,,No,včera jsem ti v jednu ráno vypínala Hifi věž,řvalo to tady jak na lesy,'' informuje mě mamka. ,,Ježiš,nevolala jsem Maxovi ani Olině!'' vyděsím se. ,,Ale,oni to přežijou,'' ujistí mě. ,,Hm,'' zamručím a vytáhnu si mobil.No jo,X nepřijatých zpráv a hovorů od Maxe a nepřijatý hovor od Oliny…Aspoň ta je normální,pomyslím si. ,,Tak pojedeš?'' zeptá se mamka. ,,Jo,jasně.Jen si skočím do sprchy a jsem dole,'' ujistím ji s mobilem v ruce. ,,…Tak mu zavolej,ať si nedělá starost,'' řekne s úsměvem mamka. ,,Ale ne,'' vzpamatuji se. ,,Potom mu napíšu,ať se nezdržujeme…'' řeknu a mažu do sprchy.
Když dorazíme do města,i s tátovými námitkami ihned lítáme po obchodech s oblečením.
Ségruše si vybrala asi čtyři tílka a jedny tříčtvrťáky,zatímco já si zkouším samé šatičky na ramínka,až si vyberu zeleno-bílé,k tomu samozřejmě bílé páskové boty na podpatku a vyfasuji k tomu i stejně sladěnou kabelku.
Mamina si vybere také šaty,jedny letní a jedny spíše večerní-černé.V nich jí to vážně sekne a omladí ji nejméně o deset (asi přeháním,takže pět) let.
Škádlím ji,že je stejně nikdy nevyužije,protože než někam s taťkou půjdou,už budou out a bude si muset stejně koupit nové.Ta se však jen ušklíbne a prohlíží se dále ze všech stran v zrcadle.
Když vběhneme do oddělení plavek,shodneme se,že všichni potřebujeme nové. ,,Jak všichni?'' táže se táta. ,,No všichni,'' řekne mamka a kývne na Niky,která jí právě ukazuje jedny černo-červené,s kterými hned zapluje do kabinky. ,,Ale já mám plavky a vyhovují mi,'' řekne taťka. ,,Jo,ale bůh ví,kolik let starý,'' řekne mamka a vytáhne si jedny červené a taťkovy podává modré-asi ty,které jí první přišli pod ruku,protože taťkovi je jedno,jaké bude mít. ,,No a na co potřebuje Viky nové plavky?Dyť si je kupovala minulý rok,'' namítne. ,,Co?Tati!Móda se mění,nemůžu mít každý rok stejné plavky a…'' ,,Dobře,dobře,dobře!To stačí,vzdávám se,'' řekne taťka a ty své hodí do košíku. ,,Mě vybírání trvá poněkud déle.Nakonec však zvítězí dvojdílné,růžové Bikiny,které skvěle rýsují mojí postavičku.
,,No tak holky,pojedeme už domu?'' stěžuje si taťka,když už máme nakoupeno vše,přes nové laky na nehty,po sluneční brýle,až k novým osuškám. ,,Chtěl si přece obstarat všechny věci na dovolenou,'' připomene mu mamka. ,,No,ale pod tím jsem si představoval třeba natankovat,abychom se potom aspoň dostali na letiště,bez toho by jste ty tři plné tašky stejně nevyužily,'' řekne taťka,až se všichni tři musíme začít smát. ,,Ha ha ha,žádný odmlouvání a jde se.Kdo bude první v autě,může sedět v letadle u okýnka,'' pokouší se nás nalákat,však už na snědenou kořist. ,,Ale my jsme přece už domluvené,taťi,'' namítnu, ,,budeme se střídat,tak jako pokaždé,'' zakřením se. ,,Achjo,holky,netrapte mě.'' ,,No dobře,tak to dokoupíme příště,'' zakření se na nás mamka. ,,Ale bez táty!!'' řekneme s Niky obě současně.
,,Ola ola,'' pozdravím holky ve třídě a vrhnu se na ně.Do začátku hodiny máme jen pár minut a na vyprávění prožitého víkendu bychom potřebovaly spíš pár hodin.Když jim dopovím celý příběh i s Timem,kterému se díky bohu přilepšilo,už probíhá hodina,ale jelikož máme jaksi ,,leháro,'' není to problém. ,,Jo…a co říkal Max?'' zajímá se Oli. ,,Jo,co Maxík?Dyť musel bejt z toho celej smutňoučkej,'' lituje ho s veselým úšklebkem i Sandra. ,,No,s ním sem vlastně ještě nemluvila…'' řeknu a začnu se přehrabovat v penále. ,,Cože?'' vykulí na mě oči Olina. ,,No co se divíš,nevidíš snad,že o něj už Viky nemá zájem?Nejdřív se vykousne s jiným klukem,pak zruší jejich poslední možné rande a nakonec mu ani nezavolá,'' vysvětlí jí Sandra. ,,Co to zase kecáš?S Martinem to nic nebylo,rande jsem zrušila,protože sem prostě musela a nezavolala jsem mu,protože…protože jsem mu zkrátka napsala a to stačí,'' vysvětlím. ,,Jo,tak možná jak komu,'' ušklíbne se Olina. ,,Hele a vůbec,nemíchejte se do mého vztahu s Maxem,to si umím vyřešit sama,'' poučím je.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 markéta markéta | 24. března 2007 v 18:37 | Reagovat

mam otázku objeví se tam ještě pavel?

2 Leny Leny | Web | 24. března 2007 v 19:46 | Reagovat

No,nechtěla bych moc prozrazovat děj,ale určitě;]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama