Březen 2007


CHaNNiNg TaTuM-životopis

31. března 2007 v 17:58 | Leny |  CHaNNiNg TaTuM

Channing Tatum

herec

Datum narození: 26.04.1980
Místo narození: Cullman, Alabama, USA
Znamení: Býk
Průlomovým rokem Channinga Tatuma se stal rok 2006. Na začátku roku přišlo dobové drama A Guide to Recognizing Your Saints (2006, r. Dito Montiel), které bylo promítáno na Filmovém Festivalu Sundance a které přineslo Tatumovi bouřlivé ohlasy na jeho roli. V létě Tatum zazářil ve snímku Super náhradník (She's The Man, 2006, r. Andy Fickman) inspirovaném Shakespearovou Dvanáctou nocí.

Ve stejném roce ztvárnil postavu Tylera, tanečníka, který se kvůli potížím se zákonem dostane do Marylandské školy umění na veřejně prospěšné práce ve snímku Let's Dance (režie Anne Fletcher)

Channing Tatum se narodil v Alabamě a vyrostl na Floridě. Ve 21 letech natočil svoji první reklamu s Brucem Weberem pro Vogue. Poté následovaly kampaně pro Abercrombie & Fitch, Nautica, Gap, Dolce & Gabbana, Emporio Armani a Aeropostale. Později zazářil v mezinárodní reklamě na Pepsi režírované Kinka Usherem. Jeho přirozené charisma a talentu v těchto reklamách mu přineslo pozornost mimo jiné i Hollywoodských producentů.

V roce 2004 se poprvé objevil v episodě televizního seriálu CSI: Miami. V roce 2005 si zahrál ve Spoušti (Havoc, r. Barbara Kopple) a pak v Coach Carter (r. Thomas Carter). Ten samý rok si ještě zahrál motorkářskou hvězdu Rowdyho Sparkse ve filmu Supercross (r. Steve Boyum) a také získal titulní roli v pilotním snímku The Prince (r. Gavin O'Connor). Channing Tatum

XVII. Samí idioti! ﻺ

31. března 2007 v 15:44 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XVII. Samí idioti!ﻺ
,,Viky,Viky!!'' vběhne do pokoje Niky, ,,taky máš takovej supráckej výhled?'' zeptá se a mašíruje si to k oknu. ,,Ségra,tak za prví-příště klepej,nejsem tady žádnej průchoďák.Za druhý-máme okna na stejné straně asi tři metry od sebe,tak mi věř,že mám stejný výhled jako ty a za třetí-padej,chci se převlíknout.'' ,,No jo,tak nemusíš hned bejt tak protivná,'' odfrkne si ségra a bouchne za sebou dveřmi. ,,A za čtvrté-už mi netřískej dveřmi!!'' vyběhnu za ní.
Nechápu co to se mnou je.Sem naštvaná na sebe,tak nechápu proč si to chci vylít na ostatních a ještě mimo to si myslím,že ségra dala na mou radu a já s ní takhle vyběhnu.Zakroutím hlavou sama nad sebou.Ale nechám to plavat,převlíknu se do plavek,hodím na sebe pohodlné kraťásky co vylovím z kufru,do plážové tašky hodím opalovací krém,osušku plus něco na čtení a uháním si to k výtahu.Projdu halou a vyjdu na zahradu.Cestou mi neujdou obdivné pohledy-jako kdyby místní mužská polovina obyvatel nebyla zvyklá na holky chodící v krátkých kraťáscích a vrchním dílu plavek,pomyslím si.
Když dojdu na rozlehlou pláž,která je plná ležících těl a pár dětí,co si vesele stavějí hrad z písku,zchodím ze sebe i ty kraťásky,rozložím na horký písek osušku a uháním si to k vodě.Její velmi nízká teplota vzhledem k okolnímu prostředí mi vezme dech.Za chvíli si však zvyknu a šinu si to kraulem daleko od břehu.Po pár minutách se celá vyčerpaná položím na vodu a nechám se jen tak unášet proudem.Jen tak ležím a užívám si pohody,jako kdyby spolu s velkou dálkou od domova se zmenšovaly i všechny moje trápení a starosti.
Najednou však ucítím něco na prsou.Vyjeveně s sebou škubnu a neodpustím si ani vyjevené zapísknutí.Naštěstí jsem ale dost daleko od břehu,takže mě nikdo nemohl slyšet. Šimrání však nepřestává i když se potopím celá pod vodu,nevím co jsem si nalhávala,ale vážně mi NĚCO vlezlo do horní poloviny mých nových plavek.Začnu s sebou nepředstavitelně třepat a škubat.Ječím jako kdybych TO tím chtěla nějak odlákat.Rozhodnu se k radikální operaci-strhnu ze sebe plavky,dyť stejně v nejbližší blízkosti nikdo není.
To jsem se však spletla.Teprve teď si uvědomím,že slyším zvuk skútru,jedoucího přímo ke mně.Přes můj jekot jsem ho jaksi přeslechla.Zadívám se zpět k podprsence,v ní se kroutí něco velice podivného,ale směšně malého.Sklepnu to do vody a snažím se si nandat zpět vrchní polovinu plavek,to už však u mě zastaví onen skútr.
,,Ahoj krasavice,'' zasměje se z něj klučičí hlas. ,,No nazdar,'' neodpustím si křivý škleb. ,,Jejda,ty jseš Češka?'' divý se to individuum. ,,Ne asi,'' odfrknu si a neúspěšně se snažím zapnout si tu zatracenou podprsenku! ,,A nepotřebuješ s něčím pomoct?Z dálky to vypadalo jako že se topíš a ten tvůj jekot tomu taky dost nasvědčoval,'' zazubí se a kouká na mě jak na exota. ,,Ne,nestarej se,'' odseknu, ,,a nečum!'' ujede mi,ale jsem v jaksi nepříjemné situaci,kde já se cákám ve vodě s jen přiloženou podprsenkou a on na mě kouká jak pán bůh s výšky s úsměvem od ucha k uchu. ,,No tak sorry že mě nenapadlo,že si tady někdo bude sundávat podprsenku uprostřed moře,'' odsekne, ,,nechceš pomoct třeba i z dolejškem?'' zařehtá se. ,,Hele ty pako,radši odstřel kilák daleko,já si poradím sama,'' neudržím se. ,,No jo no,tak klid,'' řekne ten drzoun.Už si oddechnu že odjede,když se najedou ozve: ,,Ale nakonec si dopřeju přece jen té podívané,když mam takovou příležitost,'' zařehtá se.
Než to poberu,udělá s tou svojí mašinkou kolem mě smyk,že mě ošplouchne asi metrová vlna.Leknu se tak,že při tom vypiji asi půl litru vody.Začnu kejchat a dusit se,sotva si všimnu že mi vlna odnesla podprsenku pět metrů ode mě.Ta jeho drzost mu ještě dovolí s úsměvem dojet těsně ke mně a podat mi pomocnou ruku. Sem tak naštvaná,že si nedovolím ujít mou příležitost,popadnu ho za ní a vší silou ho strhnu k sobě.Jak dlouhej tak širokej spadne po hlavě do vody. Co nejrychleji vyskočím nahoru.Než se vzpamatuje pro změnu on,vyjedu tak rychle,co ta věcička umí,div mi tam nezůstanou chlupy. Se skútrem už nějakou tu zkušenost mám,půjčovaly jsme si ho se sestrou na Kanárech a teď vím,že to bylo alespoň k něčemu užitečné. ,,Héj,počkééééj!'' slyším za sebou,počkat však nehodlám.Otočím se,pošlu mu s úsměvem vzdušný polibek a uháním si to ke břehu-však s velkým obloukem.Je to nádhera,rychlost kterou uháním mi cuchá vlasy a slunce mě hřeje v zádech.Otočím se a vidím jen malinkou bílou tečku,musím se smát,to se mi fakt povedlo.Než však dorazím ke břehu,včas si uvědomím,že mam na sobě jen spodní díl plavek. ,,Doprčic!'' prokleji nahlas . No co,nic s tím už nenadělám.Kdybych se bůh ví jak snažila se zakrýt,bylo by to určitě nápadnější než když to tak jak jsem přeběhnu k ručníku.Skútr mě donese až na břeh,radši ho odtáhnu ještě kousek dál. Jestli jsem si však myslela,že si mě nikdo nebude všímat,velmi jsem se pletla.Kouká na mě téměř celá pláž,nevím jestli je to tím,že si všimli kdo na skútru odjel a kdo na něm přijel nebo jestli je to mou polonahotou,to mi však nezabrání hodit přes sebe osušku,vzít klíče od skútru,které z něj vytáhnu a šinout si to směrem k nejbližšímu stánku. ,,Je tu některý z vás Čech?'' zeptám se bez okolků. ,,No,například já,'' ozve se jeden chlápek ve středních letech za pultem, ,,co si provedla s Danem?Neříkej že si ho odkrouhla uprostřed moře?'' směje se. ,,No,kdybych u sebe měla kudlu tak bych to asi udělala,'' odpovím, ,,takhle si alespoň pořádně zaplave.'' odseknu a oddechnu si,že aspoň někdo ví,komu ten skútr patří. ,,Ale on neumí plavat!'' řekne druhý barman, ,,má z vody přímo panickou hrůzu,'' křikne. ,,Cože???'' vyvalím oči a v sekundě se mi udělá nevolno. ,,Ondro!Nestřílej si z ní,'' zasměje se barman co se mě ujal jako první. ,,To jste tu všichni takový IDIOTI,nebo si na ně jen hrajete?'' vyjedu na ně. Ani nečekám na odpověď,je mi to totiž naprosto jasné a mrsknu jim klíčem na pult,otočím se na patě a odcházím.Za sebou jen slyším ohlušující smích.
Když procházím zpět pláží,vidím to individuum jak plave kraula už nedaleko od břehu.Sakra,i přes moje hodiny strávené v plavecké hale je určitě rychlejší než já.Vezmu do ruky tašku,ještě pevněji uvážu kolem sebe ručník a uháním si to k hotelu.
Zahradou proletím jako blesk a šinu si to do třetího patra k sobě do pokoje.Sem za něj tak ráda.Zamknu se v něm,hupsnu pod sprchu a uklidňuji se proudem vlažné vody.Nevím jak dlouho tam strávím,ale když vyjdu z koupelny,uslyším zaklepání na dveře.Dojdu otevřít a za nimi je mamka.
,,Ahoj,tak co?Jak se ti tady líbí?'' zeptá se s úsměvem na rtech. ,,No báječný…super začátek,'' řeknu a asi jí ujde v mém hlase ta ironie,protože pokračuje. ,,Je tady vážně krásně…Ty ses už byla koupat?To mi jsme se byly zatím podívat jen v okolí,už víme kam půjdeme zítra na oběd,objevili jsme tu skvělou restauraci a není ani moc drahá…'' řekne mamka a při tom si neodpustí naskládat mi pohozené trička z postele do dřevěné skříně. ,,Jo,jasně,'' odpovím stručně,nemám náladu se vybavovat. ,,Tak jo,tak se oblíkni a půjdeme společně na večeři,ano?'' ,,Jo,hned jsem tam,'' řeknu. Jen co mamka odejde,vytáhnu ještě z kufru moje bílé šatičky,přetáhnu si řasy černou řasenkou a vyrazím za nimi. Když vyjdu z pokoje,zastihnu je ještě u výtahu.Sjedeme do přízemí a naše už zorientovaná mamka nás vede přímo do hotelové restaurace.Usadíme se u stolu s výhledem na moře a naložíme si na talíře něco ze švédských stolů. Po večeři všichni namítají jak jsou unavení z cesty a toho všeho,že si půjdou lehnout.Mě to dnes taky už stačilo,proto se vydám s nimi...

XVI.Tam někde v ráji 佈

27. března 2007 v 21:35 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XVI.Tam někde v ráji佈
Zívnu,div si neroztrhnu pusu. ,,Jez a nedělej blboviny!'' napomene mě mamka. ,,Mami!Já zívám!To jaksi nejde zastavit!'' bráním se. ,,…uááá,'' neovládnu se znovu. ,,Aspoň když už máš tu pusu otevřenou,tak do ní strč ten rohlík a pojď mi pomoct.'' ,,Mami!Mami!Kde mam ten modrý polštářek?Chtěla jsem si ho vzít na cestu!'' stačí naříkat Niky a lítat sem tam,dokud se k mamce dokodrcám. ,,Já nevím!Kde si ho viděla naposledy?'' zeptá se. ,,Naposled jsem ho viděla u sebe v pokoji a tam teď není!'' zoufá si Niky. ,,A nesbalila jsi si ho už do kufru?'' zeptá se mamka. ,,Bože!Asi jo…ach jo,musím si ho zase celý vysypat!'' řekne zdrceně Niky. …,,Uááá!Máš ho v prádelně,'' informuji sestru. ,,Jo?Tak to je super!'' povyskočí Niky a běží si pro něj. ,,Ježiš!'' vyštěkne mamka,až málem upustím talíř,co nesu do kuchyně. ,,Co je?Uáá,'' zajímám se a složím talíř do myčky. ,,Asi jsem si do kufru zabalila i pas!Sakra!'' prokleje mamka a běží do ložnice.
Achjo,pomyslím si a dřepnu si na židli,do čeho jsem se to jen probudila?No vlastně vím,do absolutního chaosu.Co by se taky dalo čekat,když naše rodina odjíždí na dovolenou,že?
,,Nezívej furt a radši si jdi dobalit!'' křikne na mě mamka a nebrání ji v tom ani to,že je o dva pokoje dál. ,,No jo,'' brouknu a sklidím se do pokoje,kde se obléknu do pohodlných tříčtvrťáků a přiléhavého tílka.Lehce se nalíčím a dobalím pár drobností,přibalím radši i náhradní plavky.Za chvíli se z venku ozve zatroubení klaksonu na znamení,že vyrážíme. ,,Tak jo!Jedeme dámy,'' svolává nás k autu taťka a nakládá naše zavazadla, ,,ještě musíme Tima hodit k náhradním páníčkům a můžeme jet.''
,,Tak Oli,měj se dobře,bude se mi stýskat,'' obejmu svou nejlepší kamarádku,když dorazíme k přechodnému bydlišti Tima. ,,Ne,mě se bude stýskat!Nevím co tady bez tebe budu dělat.Hlavně mi piš i všechny detaily a náležitě si to užij!'' popřeje mi, ,,ale moc to nepřeháněj,'' mrkne na mě. ,,Neboj usměji se.'' Mamka tam nechá tetě Ivě Tima,s kterým se také rozloučím a ještě jednou zamávám Olině. Naskládáme se do auta a frčíme čelit novým dobrodružstvím.Snad nás na cestě životem neskolí,snad nás moc nevyděsí…ale snad nás mile překvapí. Mám pozoruhodnou náladu,těším se do Řecka,ale zároveň se mi už stýská po každodenních věcech mého života.Sama sobě se usměji a začnu psát SMS.
Ahoj.Promiň mi za všechno.Za naše poslední setkání,i za setkání,co se od té doby neuskutečnili.Bylo mi to strašně líto,ale nemohla jsem s tím už nic dělat.
Byl to prostě osud.Věříš na něj?Je to legrační,ale já jo.V životě se prostě stávají věci,kterým podlehneme a později jich možná i litujeme…Víš,mluvím o tom večeru,kdy jsme se měli sejít u tebe doma,ale já nemohla…
Doufám,že si to vynahradíme až se vrátím. Měj se hezky a těším se,až spolu vyrazíme na prázdniny;) Viky
Sama dobře vím,že jsem nemluvila jen o našem zrušeném rande,ale o něčem uplně jiném…
Když konečně dojedeme na Ruzyni,máme co dělat,aby se nám všechny naše zavazadla vešli na dva vozíčky co jsme jen taktak uhnali.Mamka ještě samozřejmě plaší,už zjistila,že taťkovi zapomněla zabalit náhradní osušku a i přes tátovo neustálé tvrzení,že jí stejně nebude potřebovat,že ručníků máme až až,už uvažovala že zaběhne někam do obchoďáku ji koupit. Koneckonců ještě že ji taťka zastavil,protože místo hodiny jsme na letišti byli jen půl hodiny před odletem,takže co nevidět nás naháněli do letadla.
Let byl prostě nádherný.Miluju lítání letadlem,kdy je pod vámi sice pár kilometrů propast,ale když na to nemyslíte,tak je to prostě super.Když přistaneme a vystoupíme z letadla,horký vzduch nás praští jako ohromné kladivo.Je to paráda,teplota oproti Praze se zvýšila nejméně o 20°C.Na letišti to sice trvá dlouho,ale nakonec se dopočítáme správného množství kufrů a najdeme správný autobus.Naskládáme se do něho i spolu s dalšími asi patnácti lidmi. Když po pár minutách vyrazíme,řidič si to šine rovnou směr,kde vidím krásně se lesknout modré moře.Niky asi po deseti minutách usne,to nechápu.Tolik nových věcí a zážitků i s obyčejné cesty bych si prostě nemohla nechat ujít. Když řidič zčistajasna zabočí do vedlejší silnice a po pár metrech zabočí ke dvoru hotelu,jsem jako na trní.Vjedeme krásnou palmovitou cestou a před vchodem autobus zastaví.Šťouchnu do Niky a vyběhnu ven.Je to prostě ráj-palmy,krásný hotel,za ním širé moře…
,,Tak,vítám vás v našem hotelu La Calife,nechte poslíčky,aby vám odnesli vaše zavazadla do pokoje a vy se zatím můžete pokochat okolím i vnitřkem hotelu,'' přivítá nás český delegát při výstupu z autobusu. Ani na chvilinku nezaváhám a vběhnu do haly hotelu.Naši se vytáhli,pomyslím si.Hotel je vážně nádherný.Na stěnách se lesknou zrcadla se zlatými rámy,recepce je vyzdobena sochou jakési ženy z nichž tryská voda a za recepcí se tkví obrazy velkých rozměrů s různými podobiznami.Projdu velkými skleněnými dveřmi a spatřím rozlehlou zahradu s mnoha lehátky s deštníky,v jejímž středu leží velký bazén.Mám chuť do něj hned skočit,ale moje oblečení mi to nedovolí.Vrátím se zpět k našim a spolu s poslíčkem vyjedeme výtahem do třetího patra.Tam se dáme chodbou do leva,kde nám poslíček naznačí (musejí stačit nohy a ruce,protože tý jejich drmoljazyčtině nerozumíme ani slovo),že tyto tři pokoje patří nám.U prvního pokoje zakotví rodiče,u druhého ségra a na mě zbude poslední-třetí na konci chodby.Nechám poslíčka odemknout mi dveře pokoje a vklouznu dovnitř.Při vstupu hned vpravo se nacházejí dveře do koupelny a jinak celý zbývající prostor tvoří obývák spolu s ložnicí.Hupsnu do měkké postele jak malý děcko,zabořím se celá do perfektně ustlaného letiště,až mi to udělá radost.Jen ležím a hlavou si nechám proudit nevlídné myšlenky…

SuPeR nÁhRaDNíK

26. března 2007 v 20:39 | Leny |  ☻ FiLmy

Super náhradník

She's the Man

Super náhradník - She's the Man
Motto:Každý má svá tajemství...
Typ filmu:Komedie Romantický
Rok výroby:2006
Režie:Andy Fickman
Hrají:Laura Ramsey , Amanda Bynes , Channing Tatum , Robert Torti , Vinnie Jones , Julie Hagerty , Vinnie Jones , Brandon Jay McLaren , John Pyper-Ferguson , Jeffrey Ballard , David Richmond-Peck , Mark Acheson , Dee Jay Jackson , Chad Krowchuk
Popis:Středoškolačka Viola (Amanda Bynes) je nadšená hráčka fotbalu a udělá pro něj cokoliv! Dokáže využít i toho, že její dvojče, bratr Sebastian (James Kirk), nenastoupí do školy a nemůže se tak zúčastnit očekávaného fotbalového turnaje. Neváhá ani minutu a rozhodne se za něj přestrojit. Tato hra se jí daří až do okamžiku, kdy se zamiluje do spolubydlícího Duka (Channing Tatum). Ten ale touží po její atraktivní kamarádce Olivii (Laura Ramsey). Situace se ještě víc zkomplikuje, když se nečekaně vrátí pravý Sebastian.
Tento filmík je fakt skvělej,sama sem ho ale už viděla asi stokrát,takže je pro mě už trochu okoukanej=D Ale jestli ste ho vy ještě neviděli,máte aspon trochu rádi fotbal,pěkný kluky:P a srandu,tak neváhejte=))

XV.Msty nic nevyřeší,spíše zkomplikují 禨

25. března 2007 v 19:50 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XV.Msty nic nevyřeší,spíše zkomplikují禨
Když se ráno vzbudím,nejdřív si musím uvědomit,kde jsem a co všechno se stalo. Otočím se,vedle mě spokojeně spí Adam,sluší mu to furt stejně. Budík,který má vedle postele na nočním stolku,ukazuje devět hodin ráno. Potichu se vykradu z postele,vypadá to tam jak po výbuchu,posbírám všechny mé věci,některé zůstaly i v koupelně,jsou ještě nasáklé vodou.Hlavně džíny,takhle v nich nemůžu jít. ,,Kruci,'' pomyslím si.Dojdu zpátky do Adamova pokoje,otevřu zásuvku a najdu si tam tepláky a volné triko. Svoje oblečení hodím do igelitky,odejdu z pokoje,seběhnu schody a zabouchnu za sebou dveře.
,,Proboha,co jsem to provedla!'' křičím na sebe uvnitř hlavy. Domů doslova doběhnu,ujistím se,že naši nejsou doma,jeli zase na chatu.Otevřu domovní dveře,za nimiž na mě vyběhne Tim. ,,Oni tě tady nechali?'' divím se. Jeho veselé štěknutí a zavrtění ocásku mi dá jasně najevo,že mu to ani trochu nevadí.Pustím ho ven na zahradu a svoje oblečení z igelitky nasypu rovnou do pračky.Dojdu se osprchovat a nalíčit.Adamovo oblečení zabalím do krabice,vezmu sebou Tima a jdu zpět k jeho domu. Nechci zvonit,prostě mu to nechám ve schránce. Moje plány však přeruší otevření domovních dveří. ,,Viky!Co to děláš?'' ozve se od nich. ,,Jen ti jdu vrátit oblečení,'' řeknu,položím mu krabici na kraj plotu a chystám se k odchodu. ,,Počkej!'' křikne za mnou a doběhne ke mně. ,,Co teď bude?'' zeptá se. ,,Adame,byl to omyl a já doufám,že to chápeš.Nekaž to prosím.'' ,,Nekaž to?Dyť TY to kazíš,'' vyčte mi, ,,teď bychom spolu mohli normálně být,kdyby si nebyla tak paličatá.'' ,,Paličatá?'' zasměji se, ,,ne,já nejsem paličatá,jen zadaná,'' řeknu a nechám ho tam stát jak přikovaného k zemi.
,,Vím,že bys Maxe nikdy nepodvedla,znám tě,'' znějí mi v hlavě Olinina slova,které mi říkala včera.Jak jsem ho jen mohla tak sprostě podvést?Zradit tak hodného,starostlivého kluka,který mě má tak rád?Který mi věří?Který mi dennodenně píše a volá,i když je několik kilometrů ode mě?Který by mě 100% nikdy nepodvedl?...A nebo to bylo právě kuli tomu všemu?Kuli tomu,že jsem si jím jistá?Že je to tak monotónní vztah?Že mě snad chození s Maxem začalo nudit? Asi mi praskne hlava,pomyslím si.Když doběhnu domu,zalezu si do postele a čtu esemesky,co mi právě Max posílá…nevydržím to a rozbrečím se jak želva.
,,Co máš?No nekecej…tys to uhrála?'' diví se Sandra. ,,Jo,'' řeknu. ,,Adél,ona ten zemák uhrála!'' ,,Jo?'' diví se ještě víc Adélka, ,,no nekecej,jak to děláš sakra?'' řekne Adélka a jde se sama přesvědčit. ,,Tak pro všechny!Zajímejte se o sebe a nechte mě bejt!'' rozčílím se. ,,No dobře,'' pípnou obě najednou. Vysvědčení hodím do tašky a jdu rovnou domů. ,,Viky!'' slyším za sebou. Zastavím se a čekám,až mě Olina doběhne. ,,Co to s tebou je?Už celý týden jseš vynervovaná,nešťastná,prostě jiná…'' řekne ještě celá udýchaná. ,,No tak to máš pravdu,že jsem jiná,'' řeknu a přidám do kroku na znamení,že chci být sama. ,,No tak Viky!'' křikne Olina a chytí mě za rameno, ,,co s tebou je?Co se stalo?'' ,,Sem potvora,to se stalo!'' začnu křičet. ,,Co to znamená?'' zeptá se vyjeveně. ,,To,že mě neznáš,to to znamená,'' řeknu a chystám se k odchodu. Olina mě však nepustí. ,,Dělej!Řekni mi co se stalo,už to nevydržím se na tebe takhle dívat,'' řekne a drží mě pevně za ruku. ,,Tak když to chceš tak vědět,tak prosím:Podvedla jsem Maxe,teď,tenhle týden!Maxe,který nám mezitím zařizoval prázdniny.Maxe,který mi mezitím psal,jak je do mě zamilovaný!!To se stalo!'' zařvu tak,až mě začne škrábat v krku.Otočím se a utíkám domu.Olina tam zůstane vyjeveně stát…
Proběhnu kuchyní tak,že mě mamka s taťkou ani nestihnou pozdravit.Zalezu do pokoje a třísknu za sebou dveřmi.Sednu si na postel a pokouším se na nic nemyslet.
,,Viky?'' otevře mamka zmateně dveře, ,,stalo se něco?'' ,,Ne,a nechte mě bejt,'' řeknu. ,,Ale Vikuš,takhle ses dlouho nechovala,máš snad špatné vysvědčení…?'' ,,Ne,můžeš si ho vzít,je na stole.Ale teď mě nech prosím být!'' řeknu.Mamka jen nechápavě kývne,vezme ze stolu kus papíru a odejde.
Po chvíli se ozve zaklepání.,,Nechte mě bejt!'' křiknu. Dotyčnému mé odmítnutí však asi ani trochu nevadilo,protože se ozve zaskřípění dveří. ,,Co tady děláš?'' zeptám se Oliny. ,,Tvoje mamka mě pustila nahoru,'' řekne a sedne si vedle mě. ,,Myslela jsem to jako proč si přišla,'' zeptám se podrážděně. ,,Nechápu tě Viky!'' řekne vyčítavě. ,,Nejsi jediná,já sebe taky ne,'' ,,Tak mi to jen vysvětli,s kým a proč si ho podvedla?'' zeptá se a upřeně na mě kouká. Já jen kmitám očima po pokoji. ,,S Martinem?'' zeptá se. ,,Ale prosim tě,s tím?'' odfrknu si. ,,No tak s kým teda?S ním si přece v pátek večer byla a od té doby jsi jako vyměněná,'' řekne zmateně. ,,Jo,to máš pravdu že byla,'' vstanu a začnu přecházet po pokoji, ,,on se ale strašlivě ožral a něco na mě začal zkoušet,byl nechutnej no a pak…'' odmlčím se. ,,Pak co?'' zajímá se Olina.,,…Pak přišel Adam,'' ,,A jé je!'' sykne Oli. ,,Já vůbec nevím co nás to popadlo,byl tam dokonce s Peroxidkou,tu však poslal do háje a dal přednost mě…prostě jsme se neovládli a skončili jsme u něho doma,'' hodím pohledem po Olině,ta však nejeví známky,co si o tom myslí. ,,A co bylo dál?'' zeptá se jen. ,,Dál?Dál nic,byla jsem tam celou noc,ráno jsem se sebrala a odešla.Řekla jsem mu jen,že to byl úlet a že doufám,že si od toho dál neslibuje,'' vysvětlím. Olina jen zaraženě sedí a poslouchá. ,,Víš co je na tom ale nejhorší?Že jsem to neudělala naschvál proti Peroxidce,jako to bylo u Martina,ale proto,že jsem to chtěla!'' řeknu a sednu si zase na postel a je mi ze sebe tak špatně div se nerozeřvu. Když se Olina dál nevyjadřuje,mám potřebu jí to dovyprávět celé.
,,Když jsem ráno přišla domů,měla jsem chuť to všechno Maxovi říct,čekal mě však hovor od něho a pár esemesek,kde mi říkal,že je do mě moc zamilovaný,jak se na mě těší a podobné esemesky jak vystřižené s časopisu,paradox,co?Takže jsem mu to neřekla.A pak mi napsal,že o tom dost přemýšlel a že chce,abychom spolu jeli někam o prázdninách,že prý jeho děda má chatu někde v jižních Čechách,'' ukončím své vyprávění. ,,No,tak to je hezký ne?'' řekne po chvíli Olina. ,,Hezký?Víš jak mi bylo?'' řeknu. ,,Jo,chtěla jsem říct od něho hezký,ty si za to můžeš sama,'' vysvětlí. ,,Já vím,sem husa.Strašně mě to mrzí.'' ,,Viky,jseš moje nejlepší kamarádka jakou jsem kdy mohla mít,takže to napůl chápu,že se to mohlo stát,ale napůl ne.Kluka jako je Max nepotkáš na každým rohu a myslím,že by sis ho měla víc vážit…'' ,,Já vím…'' skočím jí do řeči. ,,Nech mě domluvit.Takže si myslím,že bys mu o tom ani náhodou nic říkat neměla,jen bys mu tím strašlivě ublížila,stačilo,že sis tak trochu zahrála s Adamem…'' začne přecházet po pokoji stejně jako předtím já, ,,musíš dělat jako kdyby se nic nestalo,chceš s ním zůstat,nebo snad ne?'' zeptá se. ,,Jo,jasně že jo,'' ujistím ji a nepřestávám na ní nevěřícně koukat. ,,Tak jo,takže mu napiš jak se na vaše společné prázdniny moc těšíš a jak ho máš ráda a taky…'' chrlí ze sebe. ,,Oli?'' skočím jí do řeči. ,,Ano?'' zastaví se. ,,Děkuju!'' řeknu a vrhnu se jí kolem krku.

Zvíířáátkaa=)

24. března 2007 v 22:09 | Leny |  ☻ ObRáZkY-vTiPy
Ještě jednou a jsi mrtvej
Ještě jednou a jsi mrtvej
Opatření proti kuřákům!
Opatření proti kuřákům

Fešná lama

Fešná lama
Prodám neužitečné kotě
Prodám neužitečné kotě
Tak teď má problém...!
Tak teď má problém
Chhrrrr
Chrrrrrr
Já ale nejsem k jídlu...!!!
Já nejsem k jídlu
To už zase vstáváme?
To už zase vstáváme?
Ještě se mi trochu motá hlavička
Ještě se mi trochu motá hlavička
Grupáč
Grupáč
Plavečák pro ježečka
Plavečák pro ježečka
Já se tak stydim
Já se tak stydim
Tak jak je tam venku?
Tak jak je tam venku?
Šnečku, aport!
Šnecku, aport !
Slez!Nemam náladu
Žabička se šnečkem na čele
Už jste viděli dojatého mrože?
Už jste viděli dojatého mrože?
Jíst s co nejmenší námahou
Jíst s co nejmenší námahou
Usnul při večeři
Usnul při večeři
Jí nebo si čistí zuby?
Jí nebo si čistí zuby?
Nenaštvěte hrošíka!
Nenaštvěte hrošíka
Nesnáším nakupování
Nesnáším nakupování
Nesmrdí mi z huby?
Nesmrdí mi z huby?
Odpočinek po obědě
Odpočinek po obědě
Naštvanej tygřík
Naštvanej tygřík
Zebra na rozhledně
Zebra na rozhledně
Daruji ti psa. Zn:hravý
Daruji psa. Zn: hravý!!!
Vysmátý pštros
Vysmátý pštros
Pořádně se podrbat
Pořádně se podrbat
Ten je,co?
Ten je, co?
Jsem prostě fešák
Jsem prostě fešák
Švédská trojka
Švédská trojka
Psík labužník
Psík labužník

XIV.Jak se mstít nepřátelům! Část II. 祿

24. března 2007 v 20:07 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XIV.Jak se pomstít nepřátelům! Část II. 祿
Celý den se ke mně Olina chová jaksi podivně,nikdy jsme se nehádaly,ale teď je nějaká podrážděná. ,,Hele,co se to s tebou děje?'' zeptám se jí při obědě.Položí vidličku a zahledí se na mě. ,,Jednoduše se mi nelíbí jak se chováš k Maxovi,'' řekne. ,,Jo?A jak se k němu teda chovám?'' zeptám se. ,,No,právě tak,jak se k němu chováš,'' řekne a vstane,dá si na záda tašku a uhání si to z jídelny.
Když přijdu domu,jen co stačím baťoh hodit do pokoje,jdu se podívat na Tima.Když mě zaregistruje,hned začne vrtět ocasem a uhání mi naproti.Blbneme spolu pěknou chvíli,dokaď mě uplně nezničí.Kdyby věděl,co všechno jsem mu způsobila,asi by jeho kousnutí bolelo víc.
Na odpoledne si lehnu k televizi a užírám se nudou. Už to nevydržím,nevydržím prostě nemluvit s Olinou,mojí nejlepší kamarádkou.
Vezmu do ruky mobil…
,,Tůůůt.Tůůt,'' slyším vyzvánět.
,,Halo?'' ozve se z druhého konce.
,,Ahoj Maxi.''
,,Ahoj Viky,proboha,proč si mi neodepisovala?Proč si nezavolala?Víš jaký sem si o tebe dělal starosti?Je už všechno v pořádku?'' vychrlí na mě.
,,Promiň,ale už je všechno OK.Nechci to už řešit,'' vymluvím se.
,,A jak je v Brně?'' zajímám se.
,,Jo,je to tady super,ale strašně se mi to tobě stýská.Nevím jak to tak dlouho bez tebe vydržím.''
,,Jo,to já taky…'' řeknu.
Proběhnu vrátky a hned jdu zazvonit k hlavnímu vchodu.Za chvíli slyším jak někdo sbíhá ze schodů.Otevřou se dveře a za nimi vykoukne Olina. ,,Ahoj,'' pozdravím jí. ,,Čau,pojď dál.'' řekne a zavede mě do kuchyně,kde začne připravovat něco k pití. ,,Volala jsem Maxovi,'' řeknu a přitom do sebe hodím obsah sklenice s jablkovým džusem. ,,Kuli mě si to dělat nemusela,'' řekne a sedne si naproti mně. ,,Oli,nech toho.Nedělala jsem to jen kvůli tobě,chtěla jsem…'' ,,Tak to je dobře,'' usměje se. ,,A co? Dobrý? '' zajímá se. ,,Jo,všechno v pohodě,'' řeknu, ,,jo a začni se oblíkat.Jdeme do ateliéru,volal Tom,že tam máme dorazit,'' řeknu s úsměvem. ,,Jo?Tak to je super.Hned tu budu,udělej nám zatím zmrzku,'' zazubí se a mete si to nahoru.
,, Za pár dní je vízo!'' raduje se Sandra u pátečního oběda. ,,Jo,už aby to tu bylo,'' přidá se Adélka. ,,Olala,myslím že máme společnost,'' vloží se do rozhovoru Olina. ,,Jakou?'' divím se. ,,No hádej,'' řekne Oli a zašklebí se na mě. ,,Jo jo,právě jde za tebou.Nechcete tu nechat o samotě?'' žertuje Sandra,u níž mě to ani nepřekvapuje. ,,Ahoj holky,ahoj Viky,'' pozdraví Martin. ,,Ahojky,'' řeknou ty drndy najednou. Zrovna se ho chystám poslat někam hodně daleko,když do jídelny vstoupí Nina. ,,Ahoj,'' pozdravím ho tedy s úsměvem. ,,Nešla bys někam večer?'' zeptá se mě a právě procházející Nina to určitě slyšela.Dává si načas a s holkama se usadí hned u vedlejšího stolu. ,,No jasně,tak mi v osm zavolej a domluvíme se,ok?'' zašvitořím mile. ,,Tak jo,budu se těšit,'' řekne Martin a na rozloučenou mi vlepí pusu,já však uhnu,takže se trefí do tváře.Samozřejmě neujde holek ne moc tichý výbuch smíchu.
Se spokojeným úsměvem,když Martin odejde,se otočím na Ninu.Ta mě sjede pohledem,vezme do ruky tác a odkráčí si to ven z jídelny a její sokyně hned za ní. ,,No tak to si jí pěkně vymetla zrak,'' raduje se Sandra. ,,A ty s ním vážně večer jdeš?'' diví se Adélka. ,,No,asi ne.Musím se z toho nějak vykroutit,'' řeknu a přejedu Olinu pohledem,ta si toho všimne a místo dloubání těstovin vidličkou se pustí do jídla.
Když jdeme z jídelny,Adélka a Sandra se od nás oddělí. ,,Viky?'' zeptá se mě Oli. ,,No?Co je?'' ,,Víš,klidně s Martinem večer jdi,dyť na tom vlastně nic není.Vím,že bys Maxe nikdy nepodvedla,znám tě a zasloužíš si někam vyrazit,když je Max pryč,'' usměje se Oli. ,,Jseš hodná,ale stejně nikam nepůjdu.Chodím s Maxem,tak prostě budu chodit jen s Maxem.'' oznámím jí. ,,A ty si myslíš,že Max v Brně večery tráví v pokoji u knížky,jo?'' zakření se Oli. ,,No,to asi ne,ale…'' ,,Žádný ale,'' usměje se Olina, ,,já mám večer náhodou taky rande,takže se můžeme připravit spolu,'' řekne Olina. ,,Jo?Tak to je super,'' křiknu skoro na celou ulici. ,,Mírni se,'' zasměje se, ,,taková událost z toho snad ještě není.'' ,,A s kým jdeš?'' zajímám se. ,,S jedním tajuplným klukem,koho znám s tenisu.Je nadšený sportovec,k tomu hezký,chytrý…'' ,,Prostě ideál,'' dořeknu za ní a obě se začneme smát. ,,No jasně,jak jinak,'' mrkne na mně.
Když se večer u Olini už chystáme,obě si na sebe vezmeme přiléhavé džíny,já lesklé bílé tílko s potiskem americké vlajky a Olina černé tílko přes jedno rameno,začne mi zvonit mobil. ,,Co je?'' zeptá se Olina na můj zásek. ,,Volá mi Max,proboha co mu mám říct?-Promiň,právě se připravuji na rande s bejvalim,takže nemůžu mluvit??'' začnu panikařit. ,,Prosim tě,neplaš,'' uklidňuje mě,ne moc přesvědčivě Olina. ,,A co mu mám teda říct?'' zeptám se a přitom nervózně svírám telefon v ruce. ,,Tak mu to teď jednoduše nezvedej a pak mu zavoláš a něco vymyslíš,'' poradí mi.
Tohle mi přijde jako nejsnazší východisko,proto mobil vrátím zpět do kabelky a maluji se dál. Tohle by mi Olina ještě před týdnem ani nenavrhla,ten její nový objev jí jaksi vrátil zpět do reality.
Když jsme obě hotové,musíme se rozdělit.Já s Martinem míříme do FReeDOMU a Olina s Davidem do pizzerie a pak prý do SAVANY,to je podnik nedaleko odsud.
,,Tak pá,'' rozloučí se Olina,když před domem zastaví bílý sporťák. ,,Vážně tam nechceš hodit?'' zeptá se ještě. ,,Ne,pá a užij si to,'' popřeji jí a na rozloučenou jí ještě obejmu.
Po pár minutách slyším zvonek,nasměrovala jsem Martina sem,protože Olininy rodiče odjeli na chatu a mě se nechtělo vracet domu. ,,Ahoj,'' pozdraví mě na přivítanou a vyhnu se puse tím,že na zem upustím klíče a přitom se skloním.Trapné a určitě nenápadné,ale hlavně účinné,pomyslím si s úšklebkem.No,stejně si s ním nejdu vyrazit abych ho sbalila nebo něco takového,ale protože prostě nechci celý večer dřepět doma a užírat se nudou.A to že je mi volný mu dám patřičně najevo.
Celou cestu vládne patřičné napětí,které přeřvává jen hlasitá hudba linoucí se z malých repráčků, Když dojdeme do FReeDOMU,chvilku tancujeme,sedíme na baru,popíjíme…Martin se dost rozjel,objednával jednu vodku za sebou a já sem s omluvným gestem vždy odmítala.Čistá vodka je to jediné,co vážně nesnesu,proto sem celý večer popíjela koktejly,bohužel alkoholické a k tomu i pár jablíček,takže že bych se cítila doslova při všech smyslech se říct nedá,ale proti Martinovi jsem vážně v pohodě.
,,Jdu na záchod,za chvíli jsem zpět,'' křiknu přes hlasitou hudbu,kdy je na Martinovi už vidět,že má už více než dost. Kývne že slyšel a něco zahuhlá,ale význam zahuhlání si nedovedu rozluštit. Otočím se a probojovávám se davy lidí směrem k záchodům,kudy vede dlouhá chodba. ,,Viky!'' slyším za sebou mé jméno. Otočím se a vidím,jak se směrem ke mně motá Martin. ,,Co je?Říkala jsem,že za chvíli přijdu.'' ,,No jo,ale já to bez tebe ,škyt, už nemohl ,škyt, vydržet ,škyt.'' řekne a šmajdá si to směrem ke mně. ,,Kočíí,čičííí,'' dodá ještě to individuum. ,,Martine,nech mě.Jsi na mol,'' odstrčím ho od sebe,když se těmi svými prackami na mě sápe. ,,Cože?Takže kluci měli pravdu,'' řekne naštvaně. ,,No,sice nevím o čem mluvíš,ale asi jo,'' řeknu s odfrknutím. ,,Hele,žádná ženská si se mnou nebude takhle zahrávat,'' křikne mi nahlas do ucha,pevně mě chytne za zápěstí a přitiskne ke zdi. ,,Tak to se pleteš,chlapečku,'' řeknu naštvaně. ,,Jo?Myslíš?Tak uvidíme,holčičko!!''' ,,Martine,pil si,nevíš co děláš.Jsme kamarádi,tak nevím co to tady na mě zkoušíš.'' ,,Jo tak kamarádi,předtím před školou to nebylo moc kamarádské přivítání,'' hlesne mi do ucha a ať chci nebo ne,se ke mně přicucne.
Z pusy je mu těžce cítit chlast,až se mi zvedne žaludek.Snažím se mu vyprostit jak to de,ale má velkou páru.Zkouším ho kopnout mezi nohy,ale on se po mě tak smýká a sápe,že se nemůžu trefit. Najednou ucítím,jak se ode mě rychle odtáhne a letí na zem.Rozkoukám se a zjistím,že vedle mě stojí Adam a že ten způsobil,že Martinovi teče krev z nosu a válí se na zemi. ,,Adame!'' hlesnu a rychle nevím co říct. ,,Pojď,'' řekne a chytne mě za ruku. Utíkám jak uprchlice z vězení a přitom svírám jeho ruku ve své. ,,Kam tak uháníš?Myslíš,že za námi bude utíkat jo?Ten se sotva zvedne ze země,'' směje se Adam tím jeho krásným úsměvem,na tvářích se mu udělají ty jeho roztomilé dolíčky a mě se začnou zase podlamovat kolena.Možná,že to trochu způsobuje i alkohol,který jsem stačila vypít. ,,Adame,'' zastavím ho, ,,…moc děkuju,'' špitnu. ,,Viky!Ty mi přece nemusíš za nic děkovat.Já děkuju,že tě můžu aspoň chvíli vidět,promiň mi za to co jsem ti řekl v tom autě…'' ,,Ne,to já se oml…'' nestačím doříct,protože mi skočí do řeči. ,,Ne,nekaž to…nebudeme se o tom bavit'' řekne a v černém triku a džínech mu to tak sluší. Asi myslí na to samé,protože ještě dodá: ,,Sluší ti to Viky.'' Připadá mi,jako by to místo,ten okamžik,prostě Adam a já,byl v tu chvíli propojený nějakou neviditelnou silou.Připadá mi,jako kdybych se jen dívala od někud z dálky,jak se ke mně přiblíží,nakloní se a dotkne se svými rty mých.Už dlouho mi něco v podvědomí říkalo,že se to zase vrátí,že ta fyzická přitažlivost je silnější,než mi dva dohromady.Dívám se z obláčku,nad světelnými reflektory,jak se líbáme uprostřed tanečního parketu.
Z výšin však spadnu díky náhlému zatřesení.Vzpamatuji se a rozhlídnu se kolem sebe.Hned vedle nás stojí roztřesená,rudě naběhlá a vzteky vypadající Peroxidka,div z ní nelítají jiskry. ,,Adriano!'' překvapivě křikne Adam. ,,Tak ty mě podvádíš tady s touhle jo?'' zařve a přitom na mě ukáže,jak na něco rozpláclého na silnici. ,,Tak tady tohle,'' řekne Adam, ,,je Viky a jestli se ti něco nelíbí,tak můžeš jít,'' řekne. Peroxidce to zřejmě vyrazí dech stejně jako mě.Sápe se k odpovědi,ale asi se na ní nevzmůže,protože skleničku,kterou svírá v ruce,chrstne i s obsahem čehosi červeného na Adamovo triko.Popadne ještě jednu,kterou vytrhne týpkovi,který kolem ní právě procházel a chrstne mi její obsah přímo do obličeje.
,,Ty…!!'' rozeřve se na ní Adam. ,,Nech jí bejt,'' křiknu směrem k Adamovi a snažím se si alespoň uchránit oči,aby mi do nich nenakapala tekutina,kterou jsem byla poctěna. ,,Nestojí to za to,pojď,'' řeknu a vedu Adama ven z diskotéky. Když vyjdeme ven,jako kdyby mě závan čistého a studeného vzduchu vrátil do reality. ,,Ale Adame,to nemůžeš,teda já nemůžu…no prostě,musíš se tam za ní vrátit a vyžehlit si to u ní…'' ,,Ne,nemusím…nechci,'' nenechá mě domluvit. ,,Ale já…'' ,,Jo,já vím…'' řekne,chytne mě za ruku a vede mě ke svému autu. ,,Nepálí tě to?'' zeptá se,když se usadíme. ,,Ne,nepálí,ale musím vypadat strašně,'' představím si sebe s rozteklou řasenkou. ,,Ne,vypadáš jako vždy-nádherně,'' řekne. ,,Adame,já vážně…'' Přitiskne mi svůj ukazováček k ústům na znamení zbytečných slov.
Líbáme se v autě jak malí puberťáci,když to už nemůžeme vydržet,odtáhne se ode mě,nastartuje a za chvíli stojíme na příjezdové cestě Adamova domu. ,,Nejsou doma,'' informuje mě při mém zarputilém mlčení.
Zaženu zlé a nepříjemné myšlenky,je to prostě silnější než já a otevřu dveře auta.
Jen co se Adam dostane do baráku,moje mokré vlasy plus obličej a Adamovo prosáklé tričko,nás zavedou rovnou do koupelny.Když tam dojdeme,zavřeme za sebou dveře a Adam mě zatáhne tak jak jsem,rovnou do sprchy. Moje bílé tílko je za chvíli tak prosáklé,že dokonale rýsují tvar mých prsou.Adam si mě pevně přitáhne k tělu,dotýkáme se každičkým kouskem našich mokrých těl.Líbá mě tak vzrušivě a z takovou razancí po celém těle,až si myslím,že to už nevydržím.Jeho něžnosti mu opětuji stejnou mincí.
Milování si zopakujeme i v jeho posteli,kde usneme až totálním vyčerpáním.

XIII. Není nám přáno 祿

24. března 2007 v 12:49 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XIII. Není nám přáno祿
Do pátku jde vše jako vždy,dopoledne škola a odpoledne Olina.Martinovi se ve škole vyhýbám a o Tině jsem slyšela,že ani nepřišla do školy-můj plán vyšel,aspoň je od ní na chvíli klid.Ach jo,připadá mi to,jako kdybych se vrátila o pár let dozadu,kdy jsme s Ninou byly dennodenně na kordy.Dnes je však pátek a rok 2007,všechno tak,jak má být.
Když vyjdu ze školy,čeká mě milé překvapení.O roh zdi je před školou opřený Max.
,,No ahoj,kde se tu bereš?'' zeptám se ho s údivem. ,,Ahoj Viky,dneska nás pustily z praxe dřív,'' usměje se a letmo mě políbí. ,,Tak to je skvělí,'' oznámím mu. ,,No,ale mam i špatnou zprávu,'' řekne,když pomalu vyjdeme směrem ke mně domů.Nemám zájem o to,aby od někoho zaslechl středeční scénku,proto ho trochu popoháním. ,,Máme jet na exkurzi do Brna,'' pokračuje ,,a je to na čtrnáct dní.Na dalších čtrnáct dní,'' informuje mě. ,,No skvělí,takže se skoro měsíc neuvidíme,super!'' řeknu hořce, ,,shrneme si to jo?Takže příští čtrnáct dní ty jedeš do Brna a ten další týden začínají prázdniny,což znamená,že pojedu na Krétu,z čehož plyne,že se dalších čtrnáct dní,neuvidíme.To jsou dohromady čtyři týdny!'' ,,Viky,promiň.Já za to ale nemůžu,'' brání se. ,,Neříkám že za to můžeš,jen mě to štve!'' řeknu ,,A musíš tam jet?'' zeptám se ho,když vejdeme do parku.Je už teplo,prázdniny jsou před námi,ale přesto neskáčeme do vzduchu,proč taky jo,že? ,,Musím,je to ohromná příležitost,'' řekne zamyšleně. ,,No skvělí.Tak si hlavně musíme užít tento víkend,'' pokusím se o úsměv. ,,No jasně,už jsem na dnešek koupil lístky do kina,'' řekne a obejme mě kolem ramen. ,,Už zase kino?'' zeptám se,asi poněkud sklíčeně. ,,Zase?Tobě nic není dobrý!'' informuje mě. ,,Ne,jen nechci víkend co víkend trávit jen v kině.Co takhle kdybychom jeli třeba do Plzně,nebo do Liberce!Tam mají prý skvělí aquapark,'' navrhnu. ,,No a co bych měl jako teď udělat s těma lístkama?Vyhodit je do koše?Nemam tak zazobaný rodiče jako někdo,abych mohl vyhazovat prachy do vzduchu,'' napruží se. ,,Neříkal si do koše?'' zeptám se ho s patřičnou ironií v hlase.
Naštvaně si odfrkne,otočím se a chystám se k odchodu. ,,Takže co?'' volá za mnou. ,,Ty si to snad nepamatuješ?Přeci jako každý víkend:V půl osmé u mě,'' odseknu a nechám ho tam stát jak tvrdé Y.
Domu přijdu ani nevím jak,cestu jsem prostě jednoduše nevnímala a nohy nezklamaly,dorazily domů!
Večer,přesně v půl osmé se rozezvučí zvonek.Nevěnuji tomu moc pozornost a v klidu se domaluji.Pak houknu na tátu,že jdu ven (mamka se zase někde po práci zdržela s kamarádkami) a pozdravím Maxe.
,,Ahoj!Promiň mi,že jsem odpoledne tak vyjel,'' řekne,sotva za sebou stihnu zaklapnout dveře. ,,Nemusíš se mi furt za něco omlouvat,můžeme za to oba a už to dneska nechci rozebírat,ok?'' navrhnu. ,,Ok,'' odpoví Max a políbí mě-asi na usmířenou.
Film je skvělí a my se bavíme,asi jsem si zbytečně stěžovala,pomyslím si.Domu se vracím ve skvělé náladě,na zítřek mě Max pozval k nim domů,jen co mi to oznámil jsem se zděsila,ale naštěstí mě uklidnil tím,že jeho rodiče ani sourozenci nebudou doma,což se moc nestává,takže jsem souhlasila.
Jen co otevřu domovní dveře,běží mi naproti taťka. ,,Viky!Proboha,nevíš kde je mamka?Až do teď se nevrátila,'' hrozí se. ,,Ahoj taťko,'' líbnu ho na tvář. ,,To netuším,ale asi se s babincem někde zdržely ne?'' řeknu a začnu obírat kuře,co jsme měli k obědu. v,,Asi máš pravdu,ale přece jen,co když se jí něco stalo?'' stará se. ,,Určitě ne,neboj,za chvíli se určitě vrátí,'' ujistím ho s plnou pusou. ,,Asi máš pravdu,'' řekne. ,,A vezmi si na to aspoň vidličku,'' napomene mě a vrátí se do obýváku,kde sleduje v televizi ,Politické harašení'.Já dozobu kuře a jdu do svého pokoje,když se asi v jednu po půlnoci ukládám ke spánku,slyším bouchnutí dveří,čímž se ujistím,že mamka dorazila…
,,Viky!Viky!No tak stávej,'' slyším z velké dálky povědomí hlas. ,,Chmmm,'' zamručím a otočím se na druhý bok. ,,No tak,za chvíli budeme obědvat,'' řekne mamka. ,,Už?Kolik je?'' zeptám se vyjeveně. ,,Půl dvanáctý,'' řekne mamka a začne mi z pokoje shromažďovat špinavé nádobí. ,,Můžeš mi pomoct udělat salát,'' řekne. ,,Jo,jasně,'' ujistím jí a začnu se hrabat z postele. ,,A kde si včera tak dlouho byla?Taťka si dělal starosti,'' řeknu a natáhnu přes sebe triko,na nohy tepláky a vlasy si dám do culíku. ,,No,byla jsem s kamarádkami a nějak jsme to protáhly,'' řekne,pobere co zvládne,nejsem totiž typ člověka,co po sobě uklízí špinavé nádobí z pokoje,tento zlozvyk mě naši nějak nezvládli odnaučit a sejde dolů do kuchyně.Já si zatím zajdu do koupelny,kde si dám sprchu a vyčistím si zuby.Pak vezmu zbytek nádobí a sejdu do kuchyně.
Taťka zrovna vtipkuje na téma politici a vypráví mamce co včera Bubílková napovídala a o co mamka večer přišla. ,,Ahoj taťko,'' pozdravím ho a cpu nádobí do myčky. ,,Tak šípková Růženka se přeci jen probudila i bez princova polibku,'' žertuje. ,,Tím si nemůžeš být tak jistý tati,'' vypláznu na něj jazyk. ,,Co je s Timem?'' všimnu si pejsánka krčícího se v pelíšku. ,,Nevím,asi mu není dobře,'' řekne mamka.Dojdu k němu a podrbu ho za ušima. ,,Viky,nakrájej rajčata a papriky na ten salát,'' přikáže mi mamka. ,,Jo jo,už jdu na to,'' odpovím a začnu mýt zeleninu ve dřezu,v čemž mě vyruší zazvonění mobilu. ,,Je to jen SMS,nemusíš pro to doufám jít,'' upozorní mě mamka. ,,Taky že se tam nehrnu,'' řeknu jí a v klidu zeleninu domyji,pak nakrájím a pomůžu mamce i se zálivkou.
,,Oběěěědd!!'' volám na celý barák. ,,Nemusíš se tak namáhat,'' řekne mamka. ,,Taťka je tady a Niky není doma,'' ujistí mě a zachrání moje hlasivky před uhynutím. ,,Jak to?A kde teda je?'' divím se. ,,Nevím,prý u Pavlíny,ale myslím že má kluka.,'' řekne a začne nandávat na talíře. ,,Jo?A ty si ho už viděla?'' zeptám se a dělám jako by nic. ,,Ne,ale je jí šestnáct,má na to věk ne?'' řekne. ,,Jo,to jo,'' ujistím jí. ,,Ale stejně by sis asi měla zjistit s kým se stýká,'' poradím jí a jdu odnést talíře ke stolu. ,,No,jestli nebude provádět to samé jako ty v jejím věku,tak je mi to jedno,'' zavolá na mě ještě mamka.Dál toto téma už nepitvám.Oběd je vynikající,máme lazáně,které přímo miluji.
,,Jo,já dneska jdu k Maxovi,'' oznámím jim po chvilce. ,,Cože?'' ustrnou oba současně. ,,Jako domů?Tobě už vážně schází rozptýlení,že?'' směje se taťka. ,,No,to možná trochu jo,ale já věřím,že Maxova matka bude příjemnější…a navíc tam Maxovi rodiče ani nebudou,'' ujistím je a sklidím ze stolu nádobí. ,,Ahá,'' zachichotá se taťka. ,,A co tam budete dělat?'' zeptá se ještě a vidím jak mu cukají koutky.,,No co asi,dívat se na Medvídka Pů,'' ujistím ho stroze. ,,No,to by jsme mohly dělat to samé,co mamko?'' zeptá se taťka až všichni tři vyprskneme. ,,No,to si dělejte co chcete,'' dám jim požehnání,vezmu si mobil a zalezu si do pokoje.
Když otevřu esemesku od Maxe,čtu:
Ahoj láskoJMoc moc se mi po tobě stýská.
Už se Tě celé nemůžu dočkat.
Pak se dlouho neuvidíme,takže si to musíme náležitě užít;)
Přijď ke mně kolem čtvrté,budu Tě čekat.Max
Vím co po mě čeká a já to samé čekám od něj.Celou mě totiž ještě neměl…
Když se začnu připravovat,nejdřív si udělám pedikúru a manikúru,pak si zajdu umýt vlasy,které si pak vyfoukám,aby měli velký objem.U skříně mi to však trvá déle.Vybírám si sukni,když v tom se do pokoje přiřítí mamka. ,,Viky!Rychle!Pojď dolu,'' vyhrkne na mě mamka,popadne mě za ruku a vláčí dolů ze schodů. ,,Co se proboha děje?'' ptám se vyděšeně. ,,Timovi se přitížilo!'' řekne celá bílá. ,,Začal zvracet a myslím že si vyzvrací celej žaludek,'' to už však dojdeme do jídelny,kde se ta celá katastrofa děje. ,,Proboha!'' vyjeknu při pohledu na Tima,kterému se z tlamy linou proudy zvratek. ,,Musíme ho ihned odvézt na veterinu!!'' řeknu. ,,Kde je taťka?'' zeptám se vyděšeně. ,,Jel na tenis,'' řekne mamka a vypadá,jako kdyby se měla složit. Tak mu zavolej,já zatím Tima dostanu do auta!'' řeknu a hned začnu jednat.Popadnu Tima,což není zase tak lehký,a pajdám si to kuchyní do garáže.Přes zadní sedačku hodím igelit a položím ho na něj. ,,Mami!!Pojď!'' volám na ní. ,,Dobrý,taťka přijede až tam,'' oznámí mi při v běhu do garáže…Počkej,to chceš jet takhle?'' zeptá se mě a já si uvědomím,že mám na sobě pouze podprsenku a kalhotky.,,Sakra,'' prokleji ještě slušně a vyběhnu nahoru do pokoje,kde popadnu první kalhoty,triko a ještě si stihnu vzít mobil.Dole nasednu do auta a už si to šineme směr veterina.
Když tam dojedeme,taťka už je na místě,mrštně popadne Tima a jde s ním dovnitř.My s mamkou běžíme za ním.
Jen co doktor uvidí Tima a jeho zvracící mánii,ihned si ho vezme k sobě. ,,Vy jste majitelé toho psa?'' zeptá se. ,,Ano,'' ujistí ho taťka. ,,Sežral něco co neměl?'' ptá se doktor. ,,Ne,myslím že ne,'' zamyslí se taťka. ,,A co žral poslední dny?'' zajímá se doktor a připravuje si své nádobíčko. ,,No jako každý den,granule,maso,možná nějakou tu psí tyčinku,'' řekne taťka. ,,A nic jiného neměl?Něco venku,nebo nějaké lidské jídlo?'' zeptá se doktor. ,,Ne,'' odpoví taťka. ,,Vlastně jo!'' vložím se do toho. ,,Včera sežral celé balení piškotů s jablkovým jogurtem…'' uvědomím si. ,,A nebyl ten jogurt prošlý?'' zeptá se doktor. ,,Nevím,nedívala jsem se,'' řeknu a v duchu si nadávám. ,,Ale vypadal v pořádku,'' ještě doplním. ,,Dobře,tak teď mě omluvte,jdu se na něj podívat,'' řekne a vyprovodí nás z ordinace.Smutně si kecnu na lavici.Jestli se mu něco stane,do smrti si to neodpustím. ,,Můžu za to já,neměla jsem mu to dávat,'' řeknu. ,,Ale ne,to by nikoho ani nenapadlo,že by mu z toho něco mohlo být,'' utěšuje mě taťka a obejme mě i mamku kolem ramen.
Je to náš čtyřnohý člen rodiny,máme ho všichni moc rádi.Nějakou dobu tam jen sedíme a čekáme,minuty utíkají jako hodiny. Ségře ani nevoláme,mamka jí nechce znepokojovat,dokud ještě nic nevíme.
,,Viky,neměla jsi jít náhodou k Maxovi?'' zeptá se po chvíli mamka. ,,No jo,musím mu napsat,že nemůžu.'' ,,Ale dyť můžeš,nekažte si večer,'' řekne mamka. ,,Jo,my ti pak s maminkou napíšeme,jak to dopadlo,'' přidá se taťka. ,,Ne,zruším to,'' oznámím jim,vezmu mobil a vysmolím mu esemesku,na víc nemám sílu.Když mi po chvíli volá,típnu mu to a vypnu si mobil.Vím,že si to nezaslouží,ale nemám mu náladu vysvětlovat,proč ruším poslední rande tohoto a možná i příštího měsíce.
Po pár minutách vyjde s ordinace doktor.Přistoupí k taťkovi a odkašle si. ,,Tak jsme ho vyšetřily a udělali výplach žaludku.Operace není nutná.'' Když tohle dořekne,ze srdce mi spadne tunový kámen. ,,Takže bude v pořádku?'' zeptá se taťka. ,,Ano,dáme vám nějaké prášky na zklidnění žaludku,ale pro příště se radši vyvarujte dávat mu podobné věci.Je velká pravděpodobnost,že ty jablka v jogurtu byly zkažené,mohlo to však způsobit i něco jiného.To už nezjistíme,'' řekne doktor, ,,teď si ho však už můžete vzít.Sestra vám dá léky.'' ,,Děkujeme moc,pane doktore,'' řekne mamka.
Když dorazíme domů,všichni v podivné náladě,zalezu si do pokoje a pustím si na plný pecky své oblíbené CD.Lehnu si a jen tak přemýšlím…
,,Viky,stávej!'' Otevřu oči a nade mnou se sklání mamka. ,,Co je?'' zeptám se rozespale. ,,Už je deset,chceš jet s námi na nákup?'' zeptá se. ,,Cože?Deset?'' vyděsím se. No jo,budík opravdu ukazuje deset.Večer jsem musela usnout,jen co jsem přišla domu. ,,No,včera jsem ti v jednu ráno vypínala Hifi věž,řvalo to tady jak na lesy,'' informuje mě mamka. ,,Ježiš,nevolala jsem Maxovi ani Olině!'' vyděsím se. ,,Ale,oni to přežijou,'' ujistí mě. ,,Hm,'' zamručím a vytáhnu si mobil.No jo,X nepřijatých zpráv a hovorů od Maxe a nepřijatý hovor od Oliny…Aspoň ta je normální,pomyslím si. ,,Tak pojedeš?'' zeptá se mamka. ,,Jo,jasně.Jen si skočím do sprchy a jsem dole,'' ujistím ji s mobilem v ruce. ,,…Tak mu zavolej,ať si nedělá starost,'' řekne s úsměvem mamka. ,,Ale ne,'' vzpamatuji se. ,,Potom mu napíšu,ať se nezdržujeme…'' řeknu a mažu do sprchy.
Když dorazíme do města,i s tátovými námitkami ihned lítáme po obchodech s oblečením.
Ségruše si vybrala asi čtyři tílka a jedny tříčtvrťáky,zatímco já si zkouším samé šatičky na ramínka,až si vyberu zeleno-bílé,k tomu samozřejmě bílé páskové boty na podpatku a vyfasuji k tomu i stejně sladěnou kabelku.
Mamina si vybere také šaty,jedny letní a jedny spíše večerní-černé.V nich jí to vážně sekne a omladí ji nejméně o deset (asi přeháním,takže pět) let.
Škádlím ji,že je stejně nikdy nevyužije,protože než někam s taťkou půjdou,už budou out a bude si muset stejně koupit nové.Ta se však jen ušklíbne a prohlíží se dále ze všech stran v zrcadle.
Když vběhneme do oddělení plavek,shodneme se,že všichni potřebujeme nové. ,,Jak všichni?'' táže se táta. ,,No všichni,'' řekne mamka a kývne na Niky,která jí právě ukazuje jedny černo-červené,s kterými hned zapluje do kabinky. ,,Ale já mám plavky a vyhovují mi,'' řekne taťka. ,,Jo,ale bůh ví,kolik let starý,'' řekne mamka a vytáhne si jedny červené a taťkovy podává modré-asi ty,které jí první přišli pod ruku,protože taťkovi je jedno,jaké bude mít. ,,No a na co potřebuje Viky nové plavky?Dyť si je kupovala minulý rok,'' namítne. ,,Co?Tati!Móda se mění,nemůžu mít každý rok stejné plavky a…'' ,,Dobře,dobře,dobře!To stačí,vzdávám se,'' řekne taťka a ty své hodí do košíku. ,,Mě vybírání trvá poněkud déle.Nakonec však zvítězí dvojdílné,růžové Bikiny,které skvěle rýsují mojí postavičku.
,,No tak holky,pojedeme už domu?'' stěžuje si taťka,když už máme nakoupeno vše,přes nové laky na nehty,po sluneční brýle,až k novým osuškám. ,,Chtěl si přece obstarat všechny věci na dovolenou,'' připomene mu mamka. ,,No,ale pod tím jsem si představoval třeba natankovat,abychom se potom aspoň dostali na letiště,bez toho by jste ty tři plné tašky stejně nevyužily,'' řekne taťka,až se všichni tři musíme začít smát. ,,Ha ha ha,žádný odmlouvání a jde se.Kdo bude první v autě,může sedět v letadle u okýnka,'' pokouší se nás nalákat,však už na snědenou kořist. ,,Ale my jsme přece už domluvené,taťi,'' namítnu, ,,budeme se střídat,tak jako pokaždé,'' zakřením se. ,,Achjo,holky,netrapte mě.'' ,,No dobře,tak to dokoupíme příště,'' zakření se na nás mamka. ,,Ale bez táty!!'' řekneme s Niky obě současně.
,,Ola ola,'' pozdravím holky ve třídě a vrhnu se na ně.Do začátku hodiny máme jen pár minut a na vyprávění prožitého víkendu bychom potřebovaly spíš pár hodin.Když jim dopovím celý příběh i s Timem,kterému se díky bohu přilepšilo,už probíhá hodina,ale jelikož máme jaksi ,,leháro,'' není to problém. ,,Jo…a co říkal Max?'' zajímá se Oli. ,,Jo,co Maxík?Dyť musel bejt z toho celej smutňoučkej,'' lituje ho s veselým úšklebkem i Sandra. ,,No,s ním sem vlastně ještě nemluvila…'' řeknu a začnu se přehrabovat v penále. ,,Cože?'' vykulí na mě oči Olina. ,,No co se divíš,nevidíš snad,že o něj už Viky nemá zájem?Nejdřív se vykousne s jiným klukem,pak zruší jejich poslední možné rande a nakonec mu ani nezavolá,'' vysvětlí jí Sandra. ,,Co to zase kecáš?S Martinem to nic nebylo,rande jsem zrušila,protože sem prostě musela a nezavolala jsem mu,protože…protože jsem mu zkrátka napsala a to stačí,'' vysvětlím. ,,Jo,tak možná jak komu,'' ušklíbne se Olina. ,,Hele a vůbec,nemíchejte se do mého vztahu s Maxem,to si umím vyřešit sama,'' poučím je.

XII.Jak se mstít nepřátelům! Část I. 祿

21. března 2007 v 15:59 | Leny |  ☻ MoJe KnÍžKa:Co začíná štěstím,končí smůlou
XII.Jak se mstít nepřátelům! Část I.祿
Když konečně dorazíme domů,na mobilu,který jsem si tam nechala na mě čekají čtyři esemesky od Maxe a dva nepřijaté hovory.Zavolám mu a domluvíme se,že večer půjdeme do FReeDOMU,jak jsme si ráno říkali.Olina nabídku,že by šla s námi odmítla s tím,že si máme udělat hezký večer ve dvou,když jsme se celý týden neviděli.Jen co se připravím k odchodu,už dole zvoní Max.
Večer si užíváme jako obvykle.Na tanečním parketu se skoro nezastavíme a vypijeme toho taky dost.Kolem dvanácté však zahlédnu nevítané hosty,sakra.Proč musím mít ve dvou dnech takovou smůlu a potkat ho všude kam se vrtnu?Pomyslím si.Na parket se totiž přiřítí Adam spolu s peroxidkou,ta si mě však všimne,sjede mě pohledem a kysele se zašklebí.
,,Copak?Už jseš unavená?Nebo proč netancuješ?'' zeptá se mě Max. ,,Ale ne,jen jsem se zamyslela,'' řeknu,zatímco peroxidka snad zkoumá jazykem Adamův žaludek. ,,Tak si pojď sednout,já si odskočím,'' řekne Max a uhání si to pryč.Jdu si sednout k baru,kde mi pod nos přiletí squash.Hodím ho do sebe a všimnu si hnědovlasého kluka,který po mě pokukuje a který je asi původcem oné pozornosti.Naznačím mu,že tu mám společnost.Smutně se usměje,pokrčí rameny a odkráčí si to pryč.Už vstávám,že si půjdu také odskočit,když v tom k baru přijde Adam a bohužel i peroxidka.S Adamem na sebe na pozdrav kývneme a peroxidka se hned angažuje.
,,Copak si dáš miláčku?'' řekne ta nádhera a při tom se na mě tak vítězoslavně zašklebí. ,,Já to objednám,'' řekne Adam,držící jí kolem pasu a ještě k tomu se k sobě znovu přicucnou,čímž mi zatarasí cestu. ,,Dvě tequily,'' naporoučí si po chvíli Adam.Peroxidka využije chvíle,kdy se Adam nedívá a všimnu si,že mi podává jakýsi papírek.S úšklebkem si ho od ní vezmu a odkráčím si to směr:hodně daleko.Jen co jsem z dohledu,rozbalím papírek,kde je rtěnkou napsané:
Žere tě to,co?…..smůla náno!!!!!
Tak to jí nedaruji!Mám chuť tam na ní vlítnout,když v tom mě vyruší Max. ,,Tak co?Jdeme tancovat?'' zeptá se a já si opatrně strčím papírek do kapsy aby to Max neviděl. ,,Ne,promiň.Co kdybychom šli domů?Nemam už moc náladu,'' řeknu ještě nakvašeně,přičemž Max souhlasí.
Když dojdu domů,ještě mnou lomcuje vztek.Co si ta káča myslí?Že na ní snad žárlím?Dyť já nemám důvod,Adama jsem k vodě pustila já a teď mám nového kluka a sem s ním přece spokojená.Ale čím jsem si naprosto jistá je to,že tohle ještě není konec!
Dalších čtrnáct dní probíhá celkem v klidu,je však středa a Maxe až do pátku do večera neuvidím.Jde to furt stejně.Přes týden nuda a přes víkend pokaždé to samé.Poslední dobou je vše tak monotónní,až sama sebe nepoznávám,jak takhle můžu žít.Ještěže za chvíli začnou prázdniny a já se alespoň trochu odreaguji v Řecku,pomyslím si a přidám do kroku,to abych stihla ranní spoj do školy.
Když vystoupím z autobusu,rychle mě přivítají holky.
,,No ahoj,co se děje?'' zeptám se jich,trochu s obavami,protože se na mě vrhnou jak vosy na med. ,,Nina,ta káča,o tobě šíří pomluvy!'' vyštěkne na mě první Sandra. ,,Rozhlásila po celé škole,že prý žárlíš na Martina a že si ho přemlouvala aby jí kuli tobě nechal a on ti prej dal kopačky,'' informuje mě i Adélka. ,,No to je snad vtip,ne?'' zeptám se.,,Bohužel ne,'' ujistí mě Olina ,,A…A ještě bys měla vědět,že o tobě řekla,no,že jseš prej…NULA,'' dopoví mi s opatrností Oli. ,,Tak to je fajn,'' zakřením se. ,,Cože?Co že je fajn?'' vykulí na mě všichni tři oči. ,,No,nechtěla jsem si začínat,ale když už,tak se alespoň trochu pobavíme,ne?'' mrknu na ně, ,,kde na jednom místě ve škole bývá nejvíce lidí najednou?'' zeptám se jich na záludnou otázku. ,,No,asi v jídelně,'' hádají. ,,Ok,tak tedy v jídelně!'' zakřením se a odkráčím si to směrem ke škole.Ty tři tam nechám ohromeně stát.
Celé dopoledne mě holky lámou,abych jim prozradila co chystám. ,,Ale holky,nehledejte v tom vědu.Je to jednoduché,ale nechte se překvapit,budu však potřebovat vaší pomoc,'' zakřením se…
Když konečně odzvoní poslední hodina,neštráduji si to na oběd.Pohodlně se usadím a pustím se do kuřecího řízku s bramborovým salátem.Po chvilce vidím přicházet Martina,který si sedne spolu s klukama a po nich Ninu,která si zase sedne se svým babincem,to aby mohly ostatní pomlouvat.Hezky polykám sousto po soustu a čekám na vhodnou chvíli.Podle mého očekávání za chvíli kluci i Martin vstanou a namíří si to k odchodu. Kluci jsou vždy s obědem hned hotový a chodí kouřit před školu.Zpozoruji holky,kteří si něco šeptají a koukají přitom mým směrem a mrknu na Olinu,Sandru a Adélku,kteří právě přicházejí.Od vedlejšího stolu právě zaslechnu výbuch smíchu,vstanu,vezmu do ruky tác s jídlem a dojdu k nim.
,,Ahoj Nino,'' řeknu s úsměvem co nejvíce nahlas,aby mě slyšela celá jídelna,ale to ani není potřeba,protože se všichni ztiší,protože mezi námi byly vždy zajímavé hádky. ,,Nazdar Viky,'' řekne opatrně Nina. ,,Ani bys nevěřila,co se ke mně doneslo,'' řeknu jí mile. ,,No,možná že jo,'' řekne a vesele se usměje na svoje kámošky. ,,Vážně?'' divím se, ,,protože kdyby byla pravda to,co o mě šíříš,v tom případě by o mě Martin neměl zájem,že?'' zeptám se a všimnu si,že máme pozornost celé jídelny,což jsem ani nedoufala. ,,No a ty si myslíš,že o tebe nebo co zájem má?Dyť ses mu nabídla a on tě odmítl,tak nezapírej,'' řekne vítězoslavně. ,,Jo?Tak když to říkáš,tak se teda podíváme jak by mě odmítl.Dej mi pět minut,'' zakřením se na ní. ,,Co?Na co pět minut?!?'' zeptá se Nina a je na ní vidět,že se bojí co bude dál.Já jí však neodpovím,dojdu k okýnku,kam dám prázdný talíř a ještě stačím mrknout na holky,které mi odpoví kývnutím.,,Vikyno!Stůj!'' slyším ještě za sebou řvát Ninu.Tu však neposlouchám a štráduji si to ven,s očekáváním vyjdu před jídelnu,kde si ulevím,že kluci ještě neodešli.Á,Martin si nezapálil,aspoň trochu dobrá zpráva.Když mě bandička zpozoruje,vidím jejich obdivné pohledy,které mi ještě dodají odvahu.Vím,že mi to dneska sekne,mám kratičkou minisukni a tílko.Zpozoruji i pohled Martina a namířím si to k němu. ,,Ahoj,mohl bys na chvíli?'' zeptám se ho. ,,Ale jo,'' řekne a kývne na kluky,kteří se asi diví,že s ním chci ztratit řeč, ,,promiň za minule,nemyslel jsem to tak…'' nenechám ho ani domluvit a skočím mu do řeči:,,Jestli chceš,tak mě polib,'' nabídnu mu a s potěšením zjišťuji že ani na vteřinu nezaváhá a začne mě vášnivě líbat,až cítím jeho vzrušení,chudáček,taky koho by zrušovala nějaká Nina.Po Maxovi fajn změna,pomyslím si škodolibě.Sjede mi dlaní přes boky na zadek a já mu vjedu rukou do vlasů,až se naježí.Líbáme se vášnivě a dlouho,až slyším kluků překvapené poznámky.Holky to zvládly dobře,v té pravé chvíli se ze dveří školy přiřítí Nina a vyjeveně zařve.Martina to však ani náhodou nezajímá a líbá mě dál,až to nabírá obrátky.Nevím co by se stalo,kdybychom nebyly před školou,ale třeba u něho doma,no,vlastně teda asi vím…Odtrhnu se od něj a vítězně se zazubím na Ninu já. ,,Promiň,říkala si snad něco?'' zeptám se jí.Ta však ze sebe nevydá už ani hlásku. ,,Neříkala si snad,že jsem balila Martina a ten mi dal kopačky?Opravdu by to potom takhle vypadalo?'' zakřením se na ní před haldou publika.
Jen co otevře pusu,hned jí zase zaklapne.Rozhlídne se kolem,kdo to mohl slyšet a také vidět.Když zjistí,že hodně lidí,otočí se na podpatku a uteče.Martin a ostatní jen vykuleně čučí.Zpozoruji holky,kteří se vesele hyhňají a ukáží mi vztyčený palec.
,,Co to mělo znamenat?'' diví se Martin. ,,To,že chodíš s káčou,'' ujistím ho.Spokojeně si to odkráčím a nechám ho tam stát s otevřenou pusou.
Když dojdu domů,spokojeně mě přivítá Tim,který mě nakonec přiměje,abych mu dala celé balení piškotů s jablkovým jogurtem.Z blbnutí mě však vyruší zazvonění esemesky.Vyhrabu mobil z tašky a otevřu zprávu od Maxe:
Ahoj Vikuš. Moc rád bych tě viděl,už se mi po tobě zase stýská. Je to strašné být-zamilovaný:-* Na praxi je to strašné,nejradši bych za tebou hned utekl,ale bohužel to nejdeL
Sakra,proč mi tohle musí psát zrovna,když se stalo tohle?Ale co,dyť jsem vlastně dohromady nic neudělala.Zaženu záchvěv výčitek a naťukám mu odpověď,stejné vyznání mu však napsat nedokážu.Ne že bych ho neměla ráda,ale přímo zamilovaná rozhodně nejsem. Když dojdu do pokoje,zapnu si Hifi věž a lehnu si s knížkou do postele.Za chvíli uslyším zazvonění zvonku,seběhnu dolu a vpustím dovnitř Olinu. ,,Čau kočko!'' pozdraví mě s úsměvem, ,,ty snad zvládneš sbalit každého,ti povím,'' zasměje se. ,,A ty se divíš?'' řeknu s úsměvem a obě se začneme smát.Vyběhneme si to ke mně do pokoje,kde si chvilku povídáme a pak si pustíme film.Po chvíli se mě Olina zeptá. ,,Hele,a myslela si při tom na Maxe?'' ,,Cože?Jako když jsem se líbala s Martinem?'' ,,No,myslím jako,jestli tě napadlo,že by to mohl být konec,kdyby se to Max dozvěděl,'' informuje mě opatrně. ,,Ale prosím tě,dyť to nic nebylo,bylo to přece jen kuli Tině,'' vysvětlím jí a znova si lehnu. ,,Jseš si tím jistá?Nehledáš spíš pobavení u někoho jiného?'' odmlčí se Olina a když jí nic neodpovídám,ještě dodá. ,,Max by si to nezasloužil…'' Tak to jsem nečekala,že z toho bude dělat takové drama. ,,Ale prosim tě,za prví se to Max nedozví a za druhé tě ujišťuji,že to vážně nic nebylo,'' řeknu.
Olina už nic nenamítá a já se ještě ujistím,že nemám důvod k výčitkám.

HeAtH LeDgEr-fotogalerie

18. března 2007 v 14:44 | Lenka Ježková |  HeAtH LeDgEr
Heath Ledger-10.jpgHeath Ledger-SPX-011497.jpgHeath Ledger-3.jpgHeath LedgerHeath LedgerHeath LedgerHeath LedgerHeath LedgerHeath LedgerHeath LedgerHeath Ledger

HeAtH LeDgEr-životopis

17. března 2007 v 23:33 | Lenka Ježková |  HeAtH LeDgEr

Heath Ledger

Herec

Datum narození: 04.04.1979
Místo narození: Perth, Western Australia, Australia
Znamení: Beran
Heath Ledger se narodil v australském Perthu. O herectví se začal zajímat už když chodil na základní školu Guilford. Své první herecké zkušenosti získal působením v Guildfordském divadelním souboru. Brzy poté se začal objevovat v několika australských televizních show. První z nich byly "Clowning Around" (1992), "Ship to Shore" (1993) a Pot "Sweat" (1996) v němž si zahrál významnou roli homosexuálního cyklisty.

O rok později si zahrál keltského prince Conora v historickém televizním seriálu Řev "Roar". Stejný rok se objevil v malé roličce Oberona ve filmové pohádce Tlapka "Paws". V hlavní roli devatenáctiletého chuligána Jimmyho si zahrál v celovečerní krimikomedii Ruce pryč! "Two Hands" (1999). Filmoví kritici film nazývali Australským Pulp Fiction. Po přestěhování do Hollywoodu si zahrál v další významné roli komedie Deset důvodů, proč tě nenávidím "10 Things I Hate About You" (1999).

Opravdovou hereckou hvězdou se stal v roli syna Mela Gibsona ve výpravném dobrodružném mega hitu Patriot (2000). Postavení nového talentovaného Hollywoodského objevu potvrdil v dobrodružném romantickém příběhu ze 14 století Příběh rytíře "A Knight's Tale" (2001). Stejný rok si ještě zahrál vedlejší roli citově strádajícího Sonnyho, jenž si dobrovolně vezme život ve filmu Ples příšer "Monster's Ball".

V roce 2005 se objevil v roli Jacoba Grimma ve snímku režiséra Terryho Gilliama Kletba bratří Grimmů a v tomtéž roce si zahrál ve filmu Legendy z Dogtownu (režie Catherine Hardwicke), jež vypráví skutečný příběh o skupině mladých surfařů vystupujících pod názvem Z-Boys, kteří přivedli k životu nový, revoluční styl skateboardingu. Celý tento příběh by se vůbec nemohl odehrát, nebýt Skipa Engbloma - spolumajitele Zephyr Shopu, který zajistil Z-Boys jejich obrovskou slávu. Od okamžiku, kdy se skutečný Engblom doslechl o filmovém zpracování, si v roli sebe samého dokázal představit jedině Heatha Ledgera.

Na přelomu roku 2005/2006 zaujal rolí Ennise Del Mara ve filmu Zkrocená hora od oscarového režiséra Anga Leeho. Film vypráví milostný příběh dvou mladých mužů - rančera a kovboje - kteří se poznali v létě roku 1963 a stali se přáteli na celý život. Prožili mnoho radostí i tragédií, díky kterým poznali slabost a sílu lásky. Film získal na MFF v Benátkách hlavní cenu Zlatého lva a byl nominován v sedmi kategoriích na Zlatý glóbus. Po boku Heatha Ledgera se zde objevil Jake Gyllenhaal v roli Jacka Twista. V roce 2006 si zahrál hlavní roli ve filmu Casanova.

22.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:55 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Loučení a rozchody
Sookie, Jackson a Davey odcházejí ráno z domova a dělají všechno proto, aby neprobudili Lorelai ležící na gauči. Ta už ale stejně nespí a slyší, jak o ní mluví. Sookie má o ni strach, ví, že se něco děje mezi ní a Lukem, ale netuší, co přesně to je.
Taylor, evidentně v dobré náladě, vychází z obchodu a zdraví kolemjdoucí. Když uvidí jakéhosi nového trubadúra, který zrovna začal zpívat, trochu se zarazí, ale nechá to být.
Logan se nepříliš nadšeně obléká na promoci, zatímco ho Rory neustále fotí. Logan ji varuje, že tam bude snad celý rod Huntzbergerových, ale Rory má pro strach uděláno, navíc se umí skvěle schovávat.
Taylor přichází k Lukovi do bistra a stěžuje si na trubadúry, kterých je venku čím dál víc. Luka to nezajímá a Kirk Taylorovi vysvětlí, že je to zřejmě proto, že starshollowského trubadúra si všiml významný hudební producent náhodou jedoucí kolem a angažoval ho jako předskokana na turné Neila Younga. Když začne jakási dívka zpívat přímo před Lukovým bistrem, Taylorovi dojde trpělivost a zakáže jim hrát. Jeho zákaz se mine účinkem, jak zjistí později, když přijde na náměstí, které je plné muzikantů.
Lorelai přijede domů a místo Babette, která hlídala přes noc Paula Anku, ji vítá slečna Patty, která za ni ráno zaskočila. Patty se chystá k odchodu, přijde ale Luke - Lorelai se schová a prosí Patty, aby mu řekla, že tam není. Na její otázku, jestli se něco děje, poté odpoví, že se jen trochu pohádali.
Rory čeká na Logana, který se zdržel s rodiči. Uslyší ho přicházet a vidí, jak se na chodbě baví se svým otcem. Logan se jí omlouvá a vysvětluje, že jde pozdě, protože se setkání s rodinou zvrtlo v jakousi schůzku s otcovými obchodními partnery. Rory musí odejít na večeři k prarodičům, ale u výtahu vidí Mitchuma. Chvilku váhá, ale pak rychle výtah zadrží a jede s ním. Vyčítá mu, že Logana zdržel schválně, protože ji nemá rád, a ze stejného důvodu ho posílá na rok do Londýna. Mitchum jí řekne, aby si tolik nefandila, a vysvětlí jí, že důvodem jeho rozhodnutí je snaha donutit Logana konečně dospět a hlavně ho dostat z dosahu Brigády života a smrti.
Lorelai přijíždí na večeři k rodičům. Rory už je na místě, telefonuje s Finnem a dává mu za úkol dostat Logana z jejich bytu. Na stole si obě všimnou jakéhosi záhadného, dosud zahaleného předmětu. Emily s Richardem totiž přidali k penězům, které se Roryiným jménem rozhodli věnovat Yaleu, tučné odškodné za nepodařenou Emilyinu operaci očí - a výsledkem je Budova astronomie Rory Gilmorové, jejíž maketa je onen předmět na stole. Rory je v šoku, zejména z obrovského nápisu, jehož jasnou dominantou je její jméno, Lorelai si z ní samozřejmě dělá legraci, že je to mnohem lepší než osobní poznávací značka, kterou kdysi chtěla. Dalším překvapením večera je příchod Christophera, kterého pozvali Richard a Emily.
Rory musí odejít za Loganem, její místo zaujme Carolyn, dcera jedné dávné Emilyiny přítelkyně. Emily donutí Lorelai, aby si sedla k ní, Carolyn usadí vedle Chrise a hned mu ji společně s Richardem začne dohazovat.
Taylor se snaží rozehnat muzikanty, kteří hrají jeden přes druhého, ale nepomůže mu ani přivolaný policista. Do toho přijde starshollowský trubadúr, kterého na koncertě Neila Younga vypískali, a nechápe, jak to mohl dopustit. Taylor to vzdá a jde spát.
Ještě před večeří si Lorelai musí odskočit a do koupelny těsně za ní vpadne Christopher, který předpokládal, že je to pouze záminka pro to, aby společně vymysleli, jak ho z toho dostat. Lorelai si z něho dělá srandu a Chris jí vyčítá, že ho v tom nechala. Když začne Christopher vzpomínat na tajné únikové cesty z domu Gilmorových, Lorelai slíbí, že mu pomůže.
Při večeři, kdykoliv padne nějaká "seznamovací" narážka, se Lorelai začne Carolyn, která pracuje jako psycholožka, vyptávat na své sny, hlasy v hlavě, cestování časem - výsledkem je Emilyin zákaz konverzace do doby, než se bude podávat dezert.
Logan s Colinem a Finnem přicházejí do Loganova bytu, který je vyzdoben v anglickém stylu. Vítá je Rory v kostýmu a s anglickým přízvukem vysvětluje Loganovi, že je na nejlepším mejdanu svého života.
Emily vyprovází Lorelai a je naštvaná, že večer neproběhl podle jejích plánů - Christopher a Carolyn odešli každý sám. Když odejde i Lorelai, Emily se ptá služebné, zda jí dala výpověď. Když se dočká záporné odpovědi, jen poznamená, že jí dnes nic nevyšlo.
Lorelai před domem uvidí Carolyn v autě, jak telefonuje s klientem. Chvilku si neformálně povídají, ale Lorelai se pořád nemá k odchodu. O chvilku později sedí na zadním sedadle Carolynina auta a vypráví jí svůj "životní příběh". Mluví o svých rodičích, o tom, že nikdy netoužila být vdaná, nemilovala Christophera, Maxe - opravdu milovat začala až Luka. Doufala v to, že s Lukem se to změní - je připravena se vdát, mít další dítě, místo toho ale není šťastná, protože neustále jen čeká... Carolyn jí radí, aby se konečně rozhodla, co vlastně chce, nebo si zvykla na to, že bude pořád jen čekat. Lorelai se bojí, že pokud bude na Luka příliš tlačit, mohla by ho ztratit. Carolyn si myslí, že ho možná nikdy ani neměla...
Rory si povídá s Loganem a ten ji prosí, aby mu řekla, ať se vykašle na otce a neodjíždí do Londýna. Rory mu to pochopitelně říct nemůže.
Lorelai přichází do bistra plného lidí a prosí Luka, ať spolu utečou. Pojedou do Marylandu, vezmou se a až se vrátí, Luke se k ní nastěhuje... Luke se snaží oponovat, že to přece nemusí být hned, ale podle Lorelai jen neustále čekají a odkládají to... Luke vyvede Lorelai ven a chce s ní o tom mluvit. Lorelai nechce mluvit, protože už prostě nechce a nemůže pořád jen čekat, nechce poslouchat Lukovy řeči o April. Když jí Luke na její "Teď, nebo nikdy!" odpoví, že do toho nemůže jen tak skočit, Lorelai zklamaně odejde...
Plačící Lorelai klepe na dveře Christopherova bytu s tím, že prostě nemůže být sama. Chris ji zve dál.
Oblečený a sbalený Logan ráno budí Rory. Ta s ním chce jet na letiště, ale Logan jí to zakáže, protože by pak nedokázal nastoupit do letadla. Rory se rozpláče a dívá se za Loganem, dokud se za ním nezavřou dveře výtahu.
Christopher ráno vypravuje Gigi do školky a probudí tím Lorelai. Když Gigi s chůvou odejdou, vleze si k ní zpátky do postele...

21.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:54 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Řidička paní Gilmorové
Při páteční večeři se Lorelai s Rory hádají. Když rozvášněná Lorelai začne šermovat masovou kuličkou napíchnutou na vidličce, Emily už to nevydrží a nechá talíře (včetně Richardova, který se k večeři ještě nedostavil) odnést. Když přijde Richard a všimne si, že bude bez večeře, vyčítá Emily, že podávala špagety s masovými kuličkami, přestože ví, že se při nich děvčata hádají víc než obvykle. Emily děvčatům oznámí, že zítra jde na laserovou operaci očí, kterou absolvovaly už tři její kolegyně z D.A.R. - mimochodem, k velmi pěknému lékaři, což poněkud pobuřuje Richarda. Konečně se také usmířili s Christopherem, se kterým se pohádali kvůli tomu, že začal místo nich platit Roryino školné. Rozhodli se, že peníze, které měli vyhrazeny pro Rory, jejím jménem věnují Yaleu. Rory se to příliš nepozdává, ale Richard s Emily ji téměř nepustí ke slovu a předhánějí se, co by se za ty peníze nechalo postavit - např. knihovna, nemocnice, observatoř, muzeum ...
Rory odváží Logana z nemocnice a vyptává se jeho ošetřujícího lékaře, jak nejlépe by o něho měla pečovat. Logan se do jejich hovoru sice občas snaží vstupovat, ale Rory ho vždy umlčí.
Lorelai přijde za Sookie do kuchyně a spolu s ní tam najde Michela běžícího na místě, jak vyhrožuje někomu do telefonu žalobou. Celé dva týdny si totiž kvůli záměně barevných uzávěrů kupoval mléko s dvěma procenty tuku místo odtučněného, které pije obvykle. Lorelai volá Luke a ptá se, jestli se dnes uvidí. Lorelai ale nemá čas, protože na večer svolala schůzi zaměstnanců - na což se příliš netváří Sookie s Michelem. Když položí telefon, Sookie si stěžuje, že o schůzi nevěděla a bude si muset sehnat hlídání. Lorelai ji uklidní, že se žádná schůze pochopitelně nekoná. Sookie chce vysvětlení, ale Lorelai se o tom nechce mluvit.
Do kuchyně vpadne Jackson a chce se Sookie okamžitě mluvit - o samotě. Na jednom svém nepoužívaném políčku našel záhon marihuany - dali ji tam nejspíš nepříliš bystří bratři Templetonovi, když je požádal, aby tam zaseli trávu. Dohodnou se, že se jí musejí zbavit. Snaží se chovat nenápadně, ale když procházejí restaurací plnou lidí, Sookie omylem vrazí do Jacksona a ten málem spadne na jeden ze stolů.
Za Lukem do bistra přijde Liz a oznámí mu, že je těhotná. Luke má velkou radost a předpokládá, že T.J. taky - Liz se ale zmíní, že ji opustil, a tváří se, jako by ji to ani nemrzelo.
Logan se probouzí ve svém bytě a najde tam Paris (opakující si mužské pohlavní ústrojí k přijímačkám na medicínu) a Doyla (sledujícího televizi), kteří se o něho mají starat v Roryině nepřítomnosti. Když chce jít na záchod, Paris ho rázně zadrží, protože podle Rory nesmí vstávat, a začne hledat nádobu, která by Loganův "problém" vyřešila. Nakonec Logan volá Rory a ta mu dovolí vstát - Doyle ho bude podpírat cestou na záchod.
Za Rory přichází Bill s článkem ve Wall Street journal, který prostě musí vidět. Rory čte a nevěří vlastním očím.
Lorelai volá úplně zoufalá Emily, která po operaci očí dočasně oslepla, a prosí ji, aby jí přijela pomoci zařídit několik věcí. Richard, který odjel na služební cestu, jí sice nechal doma spoustu pomocníků, ale ona s žádným zaměstnancem nevydrží víc jak 14 hodin, proto je teď sama.
Jackson se Sookie doma přemýšlejí, co udělat s marihuanou, kterou Jackson stačil sklidit. Sookie nedokáže pochopit, že ji všechnu donesl domů, takže teď mají v kuchyni několik obrovských pytlů plných trávy.
Rory se rozčiluje nad článkem - rozhovorem s Mitchumem Huntzbergerem - a přemýšlí, jaká by byla pro Mitchuma nejvhodnější smrt. Ten si totiž lživě přivlastnil všechny zásluhy na Roryině dosavadní kariéře. Logan se ji bezúspěšně snaží uklidnit. Později Rory volá redaktorce, která rozhovor psala, a žádá opravu, ale je odmítnuta.
Lorelai přijede do domu svých rodičů a najde v něj pouze teatrálně trpící Emily. Propustila všechny zaměstnance, dokonce i řidiče, kterého by se určitě báli i taxikáři v Praze, takže ji dnes bude vozit Lorelai. Před domem stojí obrovské černé auto s nejtmavšími (navíc neprůstřelnými) skly, jaká byla k sehnání. Lorelai se zdráhá, ale není jí to nic platné.
Luke přijde do baru, najde tam T.J. a chce mu dát pár facek kvůli Liz. T.J. se mu snaží vysvětlit, že on Liz neopustil, ona ho jednoduše vyhodila, aby jejich dítě nezkazil. Luke pochopí, že si na něm Liz pouze vylévala vztek, který měla kvůli svým dřívějším chybám, a uklidňuje T.J., že všechno bude v pořádku.
Lorelai se snaží zvyknout si na nové auto (ostatní řidiči na ni neustále troubí) a dohaduje se s Emily. Řeč se stočí na Christophera a z Emily vyleze, že se pro něho snaží najít nějakou ženu, aby nebyl tak osamělý. Lorelai je v šoku a vysvětluje matce, že to určitě není třeba, protože Chris si - až sám bude chtít - někoho určitě najde.
Když se Luke vrátí do bistra, sedí tam Liz se skupinou svobodných matek. Luke ji uklidňuje, že se nemá čeho bát, protože bude skvělou matkou... a T.J. skvělým otcem. Liz se bojí, že jí neodpustí, ale T.J. na ni čeká venku před bistrem.
Poslední neodkladnou záležitostí, kterou musí Emily vyřídit (tou předešlou byla manikúra), je návštěva realitní kanceláře. Lorelai nechápe (a hlavně ji to už šíleně nebaví), ale Emily ji donutí jít s ní. Účelem návštěvy je shlédnutí prezentace domu, který se Emily s Richardem rozhodli koupit. Lorelai se dům velmi líbí, ale nechápe, proč ho její rodiče chtějí kupovat. Emily jí vysvětluje, že ten dům nechtějí pro sebe, ale pro ni a Luka, protože, jestli se vezmou a budou mít děti, je její současný dům pro ně příliš malý.
Zatímco Emily mluví o jejich společné budoucnosti, Lorelai si prohlíží fotky domu a pláče. Přeruší Emily s tím, že se to nikdy nestane... ona a Luke se nikdy nevezmou.
Sookie s Jacksonem táhnou přes náměstí pytle marihuany a snaží se být nenápadní. Moc se jim to nedaří, navíc potkají trubadúra, který odjíždí na koncertní turné s Neilem Youngem, a reverenda s rabínem, kteří rozjímají o Bohu.
Lorelai přijde k Sookie a Jacksonovi, protože - podle vlastních slov - potřebuje zabít trochu času. Je očividně úplně mimo, takže jí vůbec nepřijde zvláštní, že Sookie na její otázku "Co to tu smrdí?" odpoví, že asi třicet kilo marihuany...

20.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:53 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Super senza párty parta
Lorelai sedí ve Vážce v kuchyni s pořádnou kocovinou, Sookie vaří kafe a snaží se jí uklidnit. Lorelai chce vědět, co hrozného (mimo přípitku, který si pamatuje) na svatbě ještě prováděla - jak se dozví, natáčela např. video pro soutěž o další americkou topmodelku, vyhlásila soutěž v pokeru a založila tajný klub pro super cool svatebčany.
Rory přijíždí do nemocnice a ptá se na Loganův zdravotní stav. Protože ale není jeho příbuzná, je jí pouze řečeno, že jeho stav je vážný, ale stabilizovaný. Od Colina s Finnem se Rory dozvídá nejen, jak se to stalo (Logan skákal z útesu a padák se mu otevřel až na poslední chvíli), ale i to, že Loganova sestra se kvůli tomu vrací ze svatební cesty a Mitchum Huntzberger nijak zvlášť nereagoval. Když začnou žertovat o tom, že asi budou muset Logana adoptovat, aby se dozvěděli něco bližšího o jeho stavu, Rory už to nevydrží, pořádně jim vynadá a pošle je oba domů. Jde za Loganem (na první pohled je vidět pouze zlomená noha a obličej samá modřina) a znovu bezúspěšně vyzvídá na lékaři, který ho prohlíží.
Po svém návratu se Luke v bistru pokouší přijít na to, proč jsou banány v ledničce. Je to jeden z Caesarových zlepšováků - lidé milují studené banány. Přichází Lorelai a šťastný Luke ji vítá a dává jí dárek, ručně dělanou baptistickou panenku. Nebyla by to ani Lorelai, kdyby ji nezačala považovat za svou panenku voodoo. Lorelai se Luka ptá, jak dopadl výlet. Luke je vcelku nadšený, protože děti ho měly rády a nakonec ho začala tolerovat i April, pro kterou navíc zítra pořádá narozeninový večírek. Lorelai je překvapená a nabízí mu jako organizátorka několika nezapomenutelných dětských oslav svou pomoc, Luke s díky odmítá a nabízí jí kafe, což pro změnu odmítne Lorelai. Luke poznamená, že to nejspíš bude kvůli její kocovině ze svatby - slečna Patty mu všechno řekla. Lorelai se vyděsí a začne se vymlouvat, že si vůbec nepamatuje, co vykládala. Luke ji připomene, že přece zpívala píseň "Nekonečná láska"... Lorelai je z této "upravené" verze překvapená, ale potom děkuje Patty, která ji uklidňuje, že tuhle vymyšlenou verzi už roznesla po celém městě, takže se Luke pravdu nikdy nedozví. Dodá, že sice bude opravdu těžká práce dostat někdy Luka před oltář, ale že se to určitě jednou povede.
Rory telefonuje z nemocnice Paris, která ji hned na úvod sdělí své rozhořčení z toho, že závěrečný test se píše s otevřenou učebnicí. Když po ní chce Rory vysvětlit, co znamenají údaje na Loganově kartě, které rychle stačila opsat, Paris ji odbude tím, že tomu ještě nerozumí, ale chce od Rory jméno nemocnice a Loganova lékaře (nerespektuje Roryino varování, že to nemá smysl, protože není z jeho rodiny) a slibuje, že za chvilku zavolá. Rory vidí, jak na recepci zvoní telefon a někdo (Rory slyší jen "Ty nadávky opravdu nejsou nutné!" a "To byste neměla dělat.") chce znát zdravotní stav Logana Huntzbergera. Jakmile doktor položí telefon a otře si zpocené čelo, zvoní Rory mobil a Paris na ni vychrlí všechna fakta týkající se Loganova zdravotního stavu - byl velmi vážný (podle toho, jak to Paris líčí, to vypadá, že měl být dávno mrtvý J), ale bude v pořádku.
Lorelai s Lukem se vracejí z nákupů a Luke vykládá, že je rád, že může Lorelai mluvit do toho, co si koupí, ale ta mu dokáže opak. Zastaví se před výlohou jednoho obchodu a Luke chce znát Lorelain názor na dárek, který pro April vybral - sadu toaletních potřeb s obrázky koček. Lorelai není příliš nadšená a nabízí mu, že ho vezme do jiného obchodu a pomůže mu vybrat dárek, který by se April líbil víc. Luke to ale odmítá a vysvětluje jí, že je ještě příliš brzo na to, aby vstoupila do života jeho dcery. April by si ji okamžitě zamilovala, protože je skvělá a zábavná (skoro jako postavička z kresleného seriálu), a na něho by už nezbylo místo. Lorelai to přijde směšné, ale Luke trvá na svém a jde ten dárek koupit.
Luke se v bistru (vyzdobeném na oslavu) loučí s Annou a po jejím odchodu stanoví pravidla - bistro nekompromisně rozdělí na povolené a zakázané zóny, pak poněkud vystrašeným děvčatům popřeje dobrou zábavu.
Lorelai probírá s Michelem vzhled webových stránek hotelu, které tvoří v podstatě jen Michelova fotografie. Do toto ji volá Rory a vykládá o Loganovi - do chvíle, než jí zdravotní sestra oznámí, že se Logan probral z bezvědomí. Ten se omlouvá, ale Rory je šťastná, že se probudil, a slibuje mu, že s ním zůstane v nemocnici.
Oslava narozenin neprobíhá podle plánu - děvčata sedí u stolků a vesměs se nudí. Jedna z dívek přijde za Lukem a ptá se ho, jestli může jít na záchod, který je (podle ní) v zakázané zóně. Ukáže se, že na záchod potřebují všechny, a Luke pochopí, že je na začátku asi dost vyděsil. Úplně zoufalý volá Lorelai a prosí ji, aby mu přišla pomoci. Lorelai dorazí a oslavu na poslední chvíli zachrání.
Rory telefonuje s Loganovou sestrou Honor a dozví se od ní, že Mitchum za ním do nemocnice nepřijde, protože nesouhlasí s Loganovým členstvím v Brigádě života a smrti (je to nedospělé a nezodpovědné) a chce ho tak vytrestat. Rory dojde trpělivost, Mitchumovi do telefonu pěkně od plic řekne, co si o něm myslí, a přikáže mu, aby okamžitě přijel za svým synem.
April na večírku rozbaluje dárky a je nadšená. Když dojde na Lukův dárek, snaží se jí Luke (z pochopitelných důvodů) zastavit, že by si třeba nějaké dárky mohla nechat na zítra, pochopitelně bez úspěchu. April je z dárku nadšená a Luke děkuje Lorelai, která jeho původní dárek vyměnila za to, co si April přála. Pak Lorelai navrhne, že úplně nejlepší by bylo, kdyby děvčata mohla zůstat celou noc - ta jsou pochopitelně ráda. Lorelai chce odejít, ale Luke ji přemlouvá, aby zůstala na noc s děvčaty, a sám si ustele ve skladu.
Do bistra za Lukem vpadne evidentně naštvaná Anna a chce s ním mluvit. Vyčítá mu, že nechal připravit narozeninový večírek své dcery svou přítelkyni, kterou navíc sama ani nezná. Luke se snaží bránit, že mu pouze pomáhala, ale Anna ví i to, že Lorelai nocovala sama s děvčaty, zatímco on spal ve skladu, a přijde jí to nefér vůči rodičům ostatních dívek.
Do nemocnice přijde Loganův otec a na chodbě se potká s Rory, která mu jen beze slova ukáže, kde je pokoj jeho syna.
Luke přijde k Lorelai na večeři (objednané čínské jídlo) a ta si všimne, že je nějak zaražený. Luke jí řekne o tom, jak byla Anna naštvaná, a omlouvá se, že to není chyba její, ale jeho, protože měl Anninu reakci předvídat.
V nemocnici se Rory Loganovi omlouvá za to, že mu nerozmluvila ten výlet, protože na něho byla naštvaná a chtěla ho potrestat. Logan nechce její omluvy slyšet a bere vinu za jejich pokažený vztah na sebe.
Lorelai přichází za Annou do jejího obchodu a omlouvá se. Anna jí vysvětluje, že proti ní vůbec nic nemá, jen se bojí toho, aby se April na Lorelai příliš neupnula a ona pak jednou prostě nezmizela z jejího života. Lorelai se jí snaží vysvětlit, že to nehrozí, protože jsou s Lukem zasnoubeni, ale Anna ji přeruší, že to ještě neznamená, že spolu zůstanou. Lorelai je smutná, na odchodu ji Anna uklidňuje, že se April večírek velmi líbil...

19.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:51 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Svatba po korejsku
U Kimových probíhají přípravy na svatbu. Lorelai přináší svatební šaty upravené pro Lane. Paní Kimová je chce vidět, musí ale odběhnout k telefonu. Zatím se Lane ptá Lorelai, zda je opravdu raději nemohla spálit, Lorelai ji uklidňuje. Paní Kimová se vrací velmi rozrušená, takže ani nepozná (nebo spíš nevnímá), že šaty vypadají úplně jinak - zato mnohem lépe. Ptá se, zda Lorelai přijde na svatbu s Lukem, Lorelai jí vysvětluje, že Luke je mimo město a ona přijde sama. Když už je Lorelai na odchodu, paní Kimová za ní vyděšeně vyběhne a oznámí jí, že musí buď přijít s mužem (Kirk se nepočítá), nebo zůstat doma. Jako samotná žena v letech bez mužského doprovodu (navíc oblečená tak, jak se Lorelai obléká) by prý mohla působit jako poběhlice.
Rory je v redakci a rozdává pokyny, přestože už měla odjet na svatbu. Nejdříve za ní přiběhne Paris se svými články - na jeden problém má dva názory a chce je otisknout oba, potom přijdou dvě dívky a přemlouvají ji, aby s nimi letěla na Kostariku za Loganem, Rory je odmítne.
Lorelai ve Vážce připravuje věci na Laneino loučení se svobodou a Michel, který s ní půjde na svatbu, jí dává rady, jak má zítra vypadat, aby mu nedělala ostudu. Do toho přiběhne Sookie, které příliš nakynuly "obscénní koláčky" pro Lane, které připravovala - Lorelai jen poznamená "Ahoj, Tommy Lee." Volá ji Christopher a oznamuje jí, že koupil Rory nový telefon, a ptá se, jestli není proti. Lorelai to nevadí a baví se s Chrisem o Gigi, pak zahlédne Michela, jak nacvičuje tanec na svatbu, a otráveně odchází.
Rory přichází ke Kimovým, kde paní Kimová s Lane zběsile stěhují věci. Na svatbu totiž přijede matka paní Kimové, se kterou nepočítaly, protože už 45 let neopustila Koreu. Navíc je babička Kimová buddhistkou a neví o tom, že její dcera patří k Adventistům sedmého dne - proto Rory pomáhá stěhovat sochu Budhy a ukrývat kříže pod podlahu Laneina pokoje. Když dorazí, je okamžitě poznat, že paní Kimová má ze své matky stejný strach jako Lane z ní. Když se začnou klanět Budhovi (108krát), Rory s Lane se odcházejí loučit se svobodou.
Loučení se svobodou neprobíhá podle plánu a Lane s kamarádkami nakonec skončí v nahrávacím studiu patřícím Brianově tetě, kde slaví Zach s kamarády.
Lorelai s Rory se chystají na svatbu, když v tom volá Michel, že jeho známá sehnala lístky do první řady na koncert Celine Dion, takže na svatbu nepůjde. Rory, která si píše s Christopherem (poté, co jí dal telefon, píše každých pět minut), napadne, že by mohl jít s Lorelai on, Chris souhlasí.
Během buddhistické svatby (Lane a Zach v odpovídajícím oblečení) se obě paní Kimové začnou (korejsky) hádat. Když babička Kimová odjede, na pokyn paní Kimové se všichni rozběhnou do kostela, kde se bude konat "druhý" obřad. Lorelai nechápe, proč všichni tak utíkají, ovšem jen do chvíle, než jí Rory vysvětlí, že v kostele je pouze 58 židlí pro 62 hostů. Před obřadem mluví paní Kimová s dcerou o svatební noci a "hrozných" věcech, které ji čekají (zároveň doufá, že bude mít to štěstí a bude "to" muset dělat jenom jednou jako ona).
Při obřadu Lorelai s Chrisem mluví o tom, jak se Lane s Rory seznámily. Christopher poznamená, že Rory je možná další na řadě se svatbou - Lorelai jen posmutněle souhlasí.
Krátce po skončení obřadu rychle odjedou všichni korejští přátelé paní Kimové - ta také odchází, aby Lane mohla mít oslavu podle svého.
Když chce Lorelai vidět fotky, které Rory udělala na svatbě, náhodou narazí i na fotku, kde jsou Rory s April. Lorelai je velmi překvapená a Rory se jí snaží vysvětlit, že v tom nebyl žádný Lukův plán, jak je spolu seznámit, ale že je náhodou potkala, když byla ve Philadelphii za Jessem (což je pro Lorelai taky novinka). Lorelai je z toho všeho smutná a jde si pro pití - vrací se s plným tácem panáků tequily a začne je do sebe klopit.
Po přípitku Briana a Rory chce novomanželům připít i poněkud "společensky unavená" Lorelai. Její řeč o Lane se postupně změní v oznámení, že i když se vdala Lane, Rory se jistě vdá a její vnučka také, ona se vdávat nebude - zřejmě nikdy, ale s jistotou určitě ne 3. června (plánovaný termín svatby s Lukem). Její smutně trapný výstup ukončí až Rory s Chrisem, kteří ji odvedou z pódia.
Rory a Lorelai nesoucí Christopher přicházejí domů a Rory připravuje další kafe, aby ji vzkřísili. Rory volá Colin a řekne jí, že se Logan těžce zranil a převážejí ho do nemocnice v New Yorku. Rory za ním odjíždí.
Lorelai leží v posteli a probudí ji telefon. Volá jí Luke a zřejmě se ptá na svatbu. Lorelai mu s odpovídajícím výrazem ve tváři řekne, že svatba byla skvělá...

18.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:50 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Skutečný Paul Anka
Lorelai volá Rory a vypráví jí svůj divný, opravdu divný sen o Paulu Ankovi - skutečném i psím. Pes Paul Anka zpíval, skutečného Paula Anku venčila, Babette ho chovala na klíně a navíc ještě prodával u Dooseho...
Luke se chystá odjet jako dozor na výlet s April a uklidňuje Caesara, který během jeho nepřítomnosti bude řídit bistro. Lorelai zkouší pevnost jeho nové tašky, kterou dostal od Anny - mlátí s taškou o židli nebo s ní, jako že náhodou, vrazí do dveří. Než Luke odjede, ještě Lorelai oznámí, že se i s April staví u Jesse ve Philadelphii, kde si s kamarády otevřel vydavatelství. U školního autobusu April pomáhá Lukovi zapamatovat si jména spolužáků pomocí mnemotechnických pomůcek. Ostatní dospělí Luka nejdříve považují za řidiče jejich autobusu.
Rory s Loganem ráno vstávají a oblékají se. Rory se celou dobu chová dost odměřeně. V redakci si nejprve všimne velké zavařovací sklenice na stole u Paris. Jsou v ní octomilky, které Paris studuje, ale protože doma by jí mohly utéct a zamořit to tam, má je s sebou v redakci. Paris pracuje na článku, ze kterého vypustila všechny nudné odpovědi jistého profesora - zbylo jí 16 slov, snaží se tedy článek opět rozšířit.
Za Rory přijde Logan s otázkou, jak je možné, že článek, na kterém dělá, je už napsaný. Napsala ho Rory, protože předpokládala, že ho Logan nestihne dodělat. Logana to naštve, pak si všimne octomilek, ale Rory ho pouze upozorní, aby nechal Paris na pokoji.
Do Vážky přijde paní Kimová a požádá Lorelai, aby pro Lane přešila svatební šaty, ve kterých se před 28 lety vdávala za pana Kima. Lorelai souhlasí a paní Kimová ji ještě upozorňuje, aby šaty upravila co nejméně. Když odejde, Lorelai nakoukne do pytle, ve kterém šaty jsou, a vyděsí se.
Rory se vrací do bytu a najde tam Logana se svými kumpány, jak plánují poslední akci Brigády života a smrti, jejíž součástí je i seskok padákem z velmi vysokého útesu. Rory tím samozřejmě není příliš nadšená. Když kluci pochopí, že atmosféra poněkud zhoustla, odejdou a Rory s Loganem se opět začnou hádat. Logan vyčte Rory, že se k němu chová hrozně, protože mu ještě neodpustila, že se vyspal s kamarádkami své sestry. Později, když Logan odjíždí na Kostariku, se rozloučí jen velmi chladně. Po jeho odjezdu Rory otvírá poštu a najde dopis od Jesse.
Když jde Lorelai po ulici, přiběhne za ní Lane a prosí ji, aby ty hrozné svatební šaty zničila. Lorelai ji uklidňuje, ale pak ve výloze zahlédne odraz Emily a Richarda. Když se otočí, zahlédne je zacházet za roh. Od Lane se dozví, že takhle chodí po městě už od rána, navíc mluvili s Kirkem, oblečeným ve svém "realitním" saku.
Lorelai přijde za Kirkem do starého, polorozbořeného domu, ve kterém má teď něco jako kancelář, a chce vědět, kde jsou její rodiče. Kirk se jí nejdříve pokouší prodat dům, ve kterém se nacházejí, pak nepřímo řekne, kde by Emily s Richardem mohli být.
Lorelai konečně najde své rodiče, kteří ale vůbec nejsou nadšení z toho, že ji vidí, a různě se vymlouvají, aby se jí zbavili. Lorelai si ale vynutí, že s nimi půjde na (zřejmě smyšlenou) schůzku, kterou mají domluvenou, a cestou jim líčí Stars Hollow jako nejhorší město na světě - např. vydává Taylora za masového vraha.
Jess provádí Luka po svém vydavatelství, později je seznámen s April. Ve chvíli, kdy probíhá autorské čtení jakéhosi mladého básníka, dorazí i Rory. Jess ji evidentně rád vidí, Luke ji seznámí s April. Když je Luke na odchodu, Jess mu dá šek s penězi, které mu dluží. Luke nechce peníze přijmout, pak Jessovi řekne, že je na něho pyšný, a obejmou se.
Lorelai přijde s Richardem do bistra a najde tam Emily, která předtím odešla na nějakou "schůzku", jak hraje s jakousi holčičkou karty. Když pro změnu zmizí Richard, Lorelai jde za Emily a vyjde najevo, že Emily holčičku pokládala za Lukovu dceru. Lorelai vysvětlí Emily, že v nejbližší době se s April nesetká, protože s Lukem uzavřeli dohodu (spíše ji uzavřel Luke), že se s jeho dcerou nebude zatím vídat ani Lorelai. Emily ji varuje, že není v pořádku, když se nezná s dcerou člověka, kterého si chce vzít. Na odchodu ještě vyčte Caesarovi, že jí neřekl, že to dítě není Lukova dcera.
Rory s Jessem jsou spolu sami a Jess začne Rory líbat. Ta se mu vysmekne a začne se omlouvat, že nemůže Loganovi udělat to, co on provedl jí. Jessovi se nelíbí, že s ním Rory pořád je, a tak, když chce později odejít, ani mu to moc nevadí.
Lorelai je doma a důkladně si prohlíží Laneiny budoucí svatební šaty. Nakonec na ně vylije hrnek kafe a vítězoslavně se usměje...

17.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:49 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Já jsem OK, ty jsi OK
Rory je s Paris v jejím bytě, společně se cpou hromadou jídla, kterou Paris objednala, a nadávají na chlapy. Paris je ráda, že jsou zase spolu, a Rory jí vysvětluje, že nechtěla být šéfredaktorkou místo ní. Za Rory přijde Logan a chce si s ní promluvit. Ona s ním ne, a tak Paris, odhodlána nepustit ho dál, stojí mezi dveřmi a nadává mu. Logan se dovnitř dostane, chvilku za ním přijde Doyle (stále ještě v Roryině kabátě) a chce pro změnu mluvit s Paris. Logan s Rory odejdou na chodbu a vše si vysvětlí. Rory se chce rozloučit s Paris, ale ta se už "usmiřuje" s Doylem.
Zatímco Luke telefonuje, Lorelai vyjde z koupelny a prosí, aby odnesl pavouka, který se tam objevil. Luke nakonec najde pavouky dva a odnáší je ven ve velkém hrnci. Předtím ještě stačí říct Lorelai, že volala April a požádala ho, aby jel jako dozor na jejich školní výlet. Lukovi se to moc nezdá, ale Lorelai ho přemluví, aby jel, přestože tím také není příliš nadšená.
Brian se stěhuje zpátky k Zachovi a Lane. Když Lane odchází, Zach ji upozorňuje, aby se chovala slušně, když je už téměř vdaná. Brian chce vědět, jestli se po jejich svatbě bude muset opět odstěhovat. Zach s tím nepočítá, ale Lane mu řekne, že předpokládala, že si po svatbě najdou vlastní byt. Taky připomene Zachovi, že ještě musí zajít za její matkou.
Lorelai přijde za Lukem do bistra a prosí ho, aby, až půjde k ní domů, vyhodil cvrčka, kterého prozatím uvěznila pod kelímkem od jogurtu. Pak si všimne, že Luke spravuje svůj starý batoh a přemlouvá ho, aby si koupil nový. Chvilku ho společně s Lane pozorují, pak Lane vyběhne ven, protože tam uvidí Rory, a oznámí jí, že ji Zach požádal o ruku - radostí začnou skákat jako malé holky.
Lorelai je překvapená, že je Rory ve Stars Hollow (podle svých slov chce jen načerpat trochu sil), a ptá se jí na Logana a stěhování. Rory jí řekne, že její nová adresa už neplatí, protože je zpátky u Logana, který jí všechno vysvětlil, a usmířili se.
Rory s Lorelai jsou v hotelu. Zatímco Lorelai pracuje, Rory se nepohodne s Michelem, protože si vzala jeho neonový poznámkový bloček a narušila mu tak jeho systém. Michel se to "malé Lorelai" - jak ji oslovuje - snaží vysvětlit, když přijde Lorelai a omluví se mu, že svou dceru špatně vychovala, Michel otráveně odejde.
Lorelai volá Emily, která je společně s Richardem (díky GPS navigaci mluvící německy) úplně jinde, než měla být. Mají namířeno do realitní kanceláře a Emily navrhne Lorelai, že se potom u ní mohou zastavit. Lorelai se všemožně snaží vymluvit, ale nepovede se jí to, možná i proto, že se neprozřetelně zmínila, že je doma i Rory.
Zach přijde za paní Kimovou do starožitnictví a je evidentně nervózní. Jako "přílohu" k žádosti o ruku přináší posudek z práce a bankovní výpis, aby ji přesvědčil, že se o Lane postará. Paní Kimová chce ještě slyšet jeho demo, aby ho mohla posoudit a zjistit tak, jestli dokáže Lane uživit jako muzikant, protože to je přece jeho poslání. Doporučí mu, aby Lane zatím o svatbě nic neříkal (Zach ji přisvědčí, že tak zatím neudělal), kdyby to náhodou nedopadlo dobře.
Lorelai s Rory uklízejí dům a snaží se schovat všechno, co by mohlo vést k nějaké konverzaci - časopis s Lindsay Lohan na obálce by podle Lorelai např. mohl vést k tématům jako rakovina kůže, užívání drog, anorexie a nákup podprsenek. Sookie přináší jídlo, ale protože nějak Lorelain telefon špatně pochopila, nic z toho nemůže Lorelai nabídnout svým rodičům - Sookie to vyřeší tím, že pokrmy přejmenuje.
Rory venku zahlédne auto prarodičů, kteří si zatím prohlížejí Lorelain dům. Když je pozvou dál, Emily stačí během chvilky prozkoumat dům zevnitř - Lorelai s Rory budou zřejmě muset vysvětlit všechny ty věci, které před nimi schovaly do vany.
Zach přijde za paní Kimovou, která poslouchá demo a zuřivě si dělá poznámky. Když skončí, řekne Zachovi, že nemají žádný skutečný hit. Zach tvrdí, že některé kapely prostě hity nemají, ale paní Kimová oznámí, že pokud si chce Lane vzít, musí jednoduše napsat hit.
Při večeři Emily vytýká Lorelai, že jí neřekla, že se pustila do rekonstrukce domu, Lorelai se (nepříliš přesvědčivě) brání tím, že jí chtěla všechno ukázat, až to bude hotové. Někdo klepe, Lorelai jde otevřít a Lukovi, který tam stojí, jen tiše řekne, že přijeli její rodiče. Luke se bleskově obrátí a odejde.
Když Emily s Richardem odjedou, Lorelai řekne Rory o Lukově chystaném výletě. Rory vyzvídá, co všechno ví o April a její matce - moc toho není, a tak Rory napadne, že by měly zajet do jejího obchodu a omrknout ji. Lorelai je zásadně proti.
Lorelai přijde do hotelu a v hale najde Kirka, který se tam rozhodl provozovat svou realitní kancelář. Lorelai se ho snaží vyhodit a Kirk jí oznámí, že pracuje také pro její rodiče. Lorelai to samozřejmě vyděsí a začne Kirka vyslýchat, jak dlouho už její rodiče hledají dům ve Stars Hollow. Když za ní přijde Rory, řekne jí to a dodá i své vlastní vysvětlení - její rodiče ji chtějí mít nablízku, protože to vypadá, že si s Lukem vezmou a nejspíš budou mít i děti. Rory se jí snaží uklidnit novou kabelku, kterou pro ni má. Lorelai má radost jen do chvíle, než se dozví, že ji Rory koupila v Annině obchodě. Naštve se, že ji Rory neposlechla, a odmítne se s ní dál o Anně bavit.
Zach hraje paní Kimové písničku, kterou složil, ale ona stále není spokojená. Zach to vzdává, ale paní Kimová ho nutí zkoušet to jinak, až nakonec poznamená, že konečně složil hit. Odvede ho za Lane, aby ji mohl oficiálně požádat o ruku.
Lorelai s Rory se vracejí z kina a staví se u Luka. Rory už po několikáté nezvedne telefon (s největší pravděpodobností volá Logan) a Lorelai si všimne Lukovy nové tašky, kterou si pořídil místo svého starého batohu. Lorelai má radost, že ho konečně přemluvila, ale Rory jí řekne, že naprosto stejnou tašku viděla v Annině obchodě. Lorelai trošku znervózní a jde za Lukem nahoru do jeho bytu, kde zatím vyřizuje obchodní hovory. Luke jí Roryinu domněnku potvrdí a Lorelai se tváří, jako by se nic nestalo, ale očividně ji to trochu mrzí.
Rory se vrací na Yale a Logan jí vyčítá, že mu ani nenechala vzkaz, že odjíždí, a navíc ani nebrala telefony. Rory se mu omluví (zřejmě proto, aby vůbec něco řekla) a vymlouvá se, že se jí vybila baterka a neměla s sebou nabíječku. Když se jí Logan ptá, jestli je všechno v pořádku, Rory řekne jen "jasně" a odejde...

16.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:47 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Co družičky vyprávěly
Lorelai je u Luka v bistru a povídá si s Lane, která si chce dát inzerát, aby našla kapelu, ve které by mohla hrát, když se ta její rozpadla. Také řekne Lukovi, že na Roryině přednášce, na kterou se chystá, bude nejspíš i Christopher. Lukovi to nevadí. Mezitím ji očichává Kirk, který drží dietu, při které pije jenom džus, a už mu z toho hrabe víc než obvykle.
Rory si v redakci zvyká na funkci šéfredaktorky a rozdává připomínky. Když dojde k Paris, ta ji více méně ignoruje, protože je naštvaná, že není šéfredaktorkou ona. Rory se o tom baví s Doylem, který je na tom ještě hůř, protože s ní bydlí.
Lane přijde do obchodu s hudebními nástroji, aby tam vyvěsila svůj inzerát. Uvidí tam Zacha, jak hraje na bandžo. Ten si jí všimne, když odchází, a její inzerát strhne.
Logan je otrávený, protože musí na generálku svatebního obřadu své sestry. Chce, aby Rory jela s ním, ale ta nemůže, protože ji čeká přednáška.
Po přednášce, na které Rory jako už tradičně zazářila, si Lorelai s Christopherem povídají a Chris si stěžuje, jak je těžké najít chůvu pro Gigi. Lorelai se nabídne, že Gigi v případě nutnosti (tj. zítra) pohlídá.
Zach přijde za Brianem a Gilem, kteří hrají na jakési party, a chce dát kapelu znovu dohromady. Kluci souhlasí, že to znovu zkusí, ale jenom v případě, že se mu podaří přesvědčit i Lane.
Logan s Rory dorazí na svatbu a Rory je hned odvedena Honor a jejími družičkami, které už stačily otevřít šampaňské a podle toho vypadají. Později, když přemýšlejí, který z chlapů na svatbě by se nechal sbalit, vyjde najevo, že dvě ze čtyř družiček se vyspaly s Loganem v době, kdy už chodil s Rory. Pak odejdou na obřad a Rory zůstane úplně hotová sedět v pokoji.
Christopher přijíždí k Lorelai a přiváží Gigi. Vypadá to, že to s ní Lorelai nebude mít jednoduché. Gigi jí v podstatě zdemoluje dům, a když jí Lorelai vezme fixu, kterou kreslí po podlaze, začne strašně ječet.
Logan přijde po obřadu za Rory a ta mu začne vyčítat, že ji klidně nechal vejít do místnosti plné holek, se kterými spal. Logan se brání, že v té době spolu nechodili, ale Rory si myslí, že jejich tehdejší hádka neznamenala rozchod, pouze jakousi pauzu. Nechce poslouchat Loganovy řeči, požádá ho, aby nebyl doma, až si bude stěhovat věci, a odejde.
Zach přijde za Lane do Lukova bistra, které je plné lidí, a požádá ji o ruku. Lane souhlasí a je z toho tak vedle, že není schopná pracovat.
Když si Chris přijede pro Gigi, Lorelai mu řekne, že jeho dcera je totálně nevychovaná. Pochopitelně Chrise naštve a pohádají se.
Rory sedí v baru a opíjí se. Potká opilého Doyla, kterého právě vyhodila Paris. Když jim dojdou peníze a odcházejí, Rory půjčí Doylovi svůj kabát. Když se na rozloučenou obejmou, Doyle začne Rory líbat na krk, což se jí zrovna moc nelíbí, a tak rychle odejde.
Když Lorelai drhne počmáranou podlahu, zavolá jí Christopher, omluví se a přizná, že měla ve všem pravdu. Jejich rozhovor přeruší Gigi, která začne šíleně ječet, protože něco rozbila.
Rory přijde k Paris a ta jí nabídne, aby u ní zůstala bydlet. Rory je ráda a zavolá Lorelai, aby jí řekla svou novou adresu…

15.epizoda 6.série

17. března 2007 v 22:46 | Lenka Ježková |  GiLmOrE giRls-EpiZoDy
Valentýn na Vineyardu
Lorelai přichází do kuchyně ve Vážce a najde personál v uctivé vzdálenosti od Sookie, protože ta zrovna nemá svůj den. Sedí zkroušeně na židli a je nešťastná z toho, že nedokáže vymyslet nic originálního jako předkrm pro menu na sv. Valentýna. Lorelai se Sookie si povídají o svých plánech na Valentýna - Sookie s Jacksonem plánují romantickou večeři, Lorelai s Lukem neplánují nic, protože Luke tento svátek neuznává. Jejich rozhovor je přerušen oznámením, že na Lorelai čeká hráč na valchu Buzu Barnes se svojí skupinou. Lorelai se podařilo zapomenout na to, že si je najala jako zpestření programu na svoji svatbu. Snaží se Buzovi vysvětlit, že jejich služby už nebude potřebovat, ale ten se nechce nechat jen tak odbýt a kapela začne předvádět, co umí.
Logan je v jedenáct hodin dopoledne probuzen Rory, zuřivě hledající knihu, kterou nutně potřebuje. Nedokáže pochopit, že je Rory už vzhůru, a chce, aby se vrátila do postele. Snaží se Rory přemluvit, aby spolu strávili alespoň tenhle víkend, když je Valentýn, ale Rory nemůže, protože chce být s Lorelai a pokusit se ji trochu rozveselit, protože není úplně ve své kůži. Logan jí tedy navrhne, aby Lorelai s Lukem strávili víkend s nimi. Rory je překvapená, ale je vidět, že ji to potěšilo.
Rory je v redakci a probírá s Billem pracovní záležitosti. Přijde řeč i na to, že se blíží Valentýn, a Rory se zeptá Billa, co plánuje se svou přítelkyní. Dozví se, že se rozešli, a vzápětí si svou otázku začne vyčítat. Poté volá Lorelai, která pracuje, zatímco v hotelu pořád hraje kapela Buzu Barnese a vypadá to, že jen tak hrát nepřestane. Řeč se v souvislosti s tím pochopitelně stočí na svatbu a Lorelai posmutněle vykládá, že vypršel poslední den možného vrácení zaplacené zálohy za sál. Rory se ji snaží utěšit, že se nakonec stejně vdá, ale Lorelai si tím není tak jistá. Rory tlumočí Lorelai Loganovu nabídku, aby s nimi strávili víkend na ostrově Martha's Vineyard ( Marthin vinohrad) - Lorelai je ráda, ale netuší, jak se bude tvářit Luke.
Zatímco Luke stěhuje Lorelaina zavazadla, ta mu předčítá z informačního Roryina mailu podrobnosti o místě, kam se chystají. Luke se diví, kolik věcí Lorelai potřebuje na víkend, Lorelai si pro změnu myslí, že on jich má málo, protože je zima. Lorelai neustále mele o tom, jak báječné je Martha's Vineyard místo, až ji Luke musí přerušit s tím, že mu takhle strávený víkend opravdu nevadí. Není moc nadšený tím, že je zve Logan, protože nechápe, jak se střídají období, kdy ho nenávidí a kdy ho mají rádi.
Když dorazí na místo a Lorelai představí Loganovi Luka jako chlápka, kterého sbalila cestou, začne jim Rory vykládat o domě a ostrově. Když Lorelai s Lukem zůstanou sami, Luke začne klasicky brblat a pomlouvat Logana. Například mu vadí, že si dovolil opravit Rory, která jim řekla špatnou otevírací dobu jednoho obchodu, a určitě ji tím ponížil. Později se Lorelai plíží domem za Rory, aby zjistila, hlavně kvůli Lukovi, co se plánuje na večer - jestli vůbec mohou opustit ložnici. Rory to přijde zvláštní, ale nakonec se shodnou na tom, že trávit víkend takhle ve čtyřech je trochu divné.
Ráno Lorelai zjišťuje, že Luke s sebou sice má svůj batoh na stanování, který obsahuje například vařič a nůž na pitvání ryb, ale téměř žádné oblečení. Za Loganem a Rory, kteří právě snídají a čtou si v jedněch novinách, přijde nejprve Lorelai, zatímco Luke podle jejích slov čeká na smluvený signál, že je všechno v pořádku. Luke odmítne připravenou snídani, Rory s Loganem se dohadují kvůli novinám a Lorelai Lukovi navrhne, že by se nejprve mohli jít projít.
Zatímco si Lorelai procházku po pláži užívá, Luke, kterému je zřejmě zima, řeší přehnanou cenu zdejších nemovitostí a příliš hlučné vlny, kvůli kterým nemohl usnout. Rory jim přinese klíče od domu, protože s Loganem odjíždějí do fitcentra, což Lorelai přijde velmi vtipné, takže chce jet s nimi, aby to viděla na vlastní oči.
Lorelai s Rory se v posilovně občerstvují po náročném přesunu z šatny. Když se procházejí po posilovně a přemýšlejí o funkci jednoho posilujícího stroje, Rory se ptá na podivné Lukovo chování, ale Lorelai říká, že Luke prostě jen není typ na cestování. Poté se jdou znovu osvěžit. Mezitím Luke s Loganem hrají basketbal, Luke prohrává. Když dohrají, najdou Lorelai a Rory, kterak se nechávají masírovat od dvou chlápků z prádelny.
Když se vrátí zpátky, Lukovi pořád něco vadí - zima, špatné topení, tepláky, které si koupil, styl Loganovy hry basketbalu. Lorelai to zcela pochopitelně naštve. Když o chvilku později přijde do kuchyně, ke svému obrovskému překvapení tam najde Rory, jak připravuje salát. Poté, co to Lorelai náležitě okomentuje, ji Rory k vaření přibere a Luka pošle za Loganem ven, kde připravuje humry. Logan řekne Lukovi, že chce při večeři dát Rory dárek, a ptá se ho, co koupil pro Lorelai. Luke se vymlouvá, že Valentýn je vlastně až v úterý, ale pak se začne shánět, jestli je v okolí otevřený ještě nějaký obchod. Logan mu nabídne, že mu dá jeden z dárků, které původně koupil pro Rory, Luke po chvíli váhání přijímá.
Děvčata si při vaření povídají a Rory prozradí Lorelai, že se s Loganem v létě chystají podniknout cestu po Asii. Do toho přijdou pánové, kteří jako že jdou pro náhradní klíče do garáže, aby Logan mohl Lukovi dát dárek pro Lorelai. Když odejdou, Rory řekne, že možná tihle dva jsou konečně těmi pravými, Lorelai souhlasí, ale příliš přesvědčivě se netváří.
Po večeři předá Logan Rory dárek k sv. Valentýnu, kterým je náramek. Lorelai to posmutněle sleduje a Luke ji překvapí svým dárkem - náhrdelníkem. Lorelai je nadšená. Když začnou děvčata zkoumat, jak skvěle se k sobě šperky hodí, Logan si vymyslí historku, podle které dárky kupovali s Lukem dohromady. Večer si Luke všimne, že je Lorelai smutná, a ta mu vypráví, že má pocit, že se nikdy nevezmou. Chápe, že Luke to teď má těžké, a chtěla, aby přišel na jiné myšlenky, ale asi to se nepovedlo. Luke jí vehementně vysvětluje, že ji miluje a určitě si ji vezme, protože to, že teď odložili svatbu, nic neznamená.
Když se Lorelai s Lukem ráno probudí, za dveřmi najdou připravenou snídani. Když si po snídani povídají o tom, že by se třeba mohli vzít tajně, vpadne do jejich pokoje Mitchum Huntzberger, evidentně naštvaný, a hledá Logana. Mitchum je strašně rozzlobený, protože Logan nedorazil na smluvenou schůzku s obchodními partnery do Londýna, a tak ho přijel vyzvednout. Při strašné hádce mu Mitchum mimochodem oznámí, že v Londýně stráví minimálně rok. Rory zůstane stát jako opařená.
Když Logan čeká, až si Rory zabalí věci, omlouvá se Lorelai za trapnou scému, ale ta moc dobře chápe, co znamená být ponížena vlastní rodinou. Rory chce odložit výlet po Asii, ale Logan jí řekne, snad aby ji uklidnil, že do Londýna nepojede. Pak odjede s otcem.
Lorelai s Lukem přijdou do bistra a Caesar Lukovi oznámí, že se za ním zítra staví April. Luke tedy naplánuje setkání s Lorelai opět až potom, co April odjede. Lorelai je smutná, vymluví se, že je unavená, a odejde.
Když Lorelai přijde domů, na záznamníku najde spoustu vzkazů, zejména od příbuzných, kteří viděli její fotku a oznámení o svatbě s Lukem v novinách, o což se postarala Emily...